Začátek cesty - Hra pro členy třídy 1. ( Nawaki, Misman, Horox, Mike, Itachi, Red, eliizabet)

Re: Akira a Kujo

Ani jeden tomu druhýmu nic neudělal, protože Kujovo "genjutsu" se nepovedlo, vzhledem k tomu, že složil špatně pečeť - studentovi akademie se to holt stane.. No a Akiře zase podjela noha, takže spadla na zem a Kujo se o ní nešikovně taky rozplácnul.

Spoiler:

Akira

Vztala jsem a vzala si zpět svojí kresbu...
Ještě jsem se otočila na něj jednou
Ještě jednou ukradneš něco co je moje a uvidíš ty šmejde...
řekla jsem uraženě a kulhala domů
A dík za pomoc...
podotkla jsem když jsem míjela Yoshira

Kuja

Vstal som a oprášil som sa.
Otočil som sa na ňu ešte raz.
Uvidíš, že raz tento súboj dokončíme... povedal som chladne a odišiel som čo najďalej od všetkých, držiac sa za boľavé časti tela.
Nenávidel som to... nenávidel som tento pocit...

Yoshiro

Nepotřeboval jsem, aby jsi mě bránila.. Lidi jako je on mám někde.. Řekl jsem sestře..
Nešel jsem domů.. Nechtělo se mi ještě.. Chce to trošku trénovat.. Mířil jsem na místo, kde trénují geníni..
Nenápadně jsem se postavil dál od nich.. Složil pečeť.. Henge no jutsu! Změnil jsem se na Iruku-senseie..
Měl jsem sice trochu křivější nos než on...

Izashi

Za ten čas už som bol skoro doma.
Posledne čo som si užil bol ksicht toho genina , keď mu Akira rozbila hubu.
No , čo dodať... uličky Konohy boli nudné a slnečné ako vždy...
Mal som v pláne niečo si zajesť až prídem domov a trochu si zatrénovať.

Mitoshi
Potichu jsem se šoural směrem z akademie.
Mířil jsem domů. Neměl jsem co dělat. A s lidma ze třídy jsem si neměl co říct

Kuja

Mimoriadne neochotne, zamieril som si to do Konožskej nemocnice... nebudem predsa chodiť s takou rozbitou tvárou po Konohe. Hlavne aby to rýchlo spravili, potom pôjdem domov a trocha si odpočiniem a ukľudním sa... a potom pojdem možno na tréningové pole geninov a skúsim niečo trénovať, i keď to skutočne nerobím často...

Akira

Šla jsem do lázní...
Odpočinout si, uklidnit se...
Chtěla jsem se trochu odreagovat....
vypustit trochu páry...

Celá ta nesmyslná rvačka o obrázek mě vzbudila. Chvíli jsem sledovala jak se ty děcka pokouší o nějaké techniky. Proč se vůbec rvou když to vůbe neuměj? Pomyslela jsem si a pak si trpce uvědomila, že na tom nejsem o nic líp. Znuděně jsem popadla věci a vydala se pokračovat ve spánku do místních lázní.

Karuto-sensei

Nad Yoshirom sa objavil sensei z akadémie.
A ty tu čo robíš? spýtal sa.
Yoshiro sa musel preľaknúť, sensei sa tam objavil nečujne.

Akira

Vešla jsem do lázní, v tuhle hodinu tam ještě nebylo tolik lidí
To jsem uvítala, aspoň sem mohla líp relaxovat
Přijemně vařící voda mi dovolila zapomenout na tu hádku
Prostě jsem se jen vařila a vychutnávala sílu okamžiku

Kuja

Po návšteve nemocnice bola moja tvár opäť dokonalá, neboli na mne poznať žiadne znaky bitky. Konečne som sa dostal domov, odložil si veci a hodil sa na posteľ. Zavrel som oči a začal odpočívať.
Možno som to dnes predsa len trocha prehnal... preblesklo mi hlavou, ale rýchlo som tú myšlienku zavrhol... Bol som predsa lepší, ako všetci tí ostatní idioti...

Yoshiro

Huh...? Byl jsem v Iruka módu, takže si mě možná spletl..
Chvíli jsem přemýšlel, co dělat.. To jako já? Zeptal jsem se.

Karuto

Eh... prečo trénuješ tam kde genini? Vlastne, prečo vôbec trénuješ? Nemal by si byť teraz v škole, dávať pozor na študentov? spýtal sa s úsmevom.
Bolo očividné, že Iruka a Karuto sa dobre poznajú.

Yoshiro

PUF! Něják jsem nedokázal udržet henge.. Zrudl jsem jak rajče a usmíval se dost nevinně na Karuta..

Akira

Vesele jsem se pařila dál...
Ponořila jsem se až po nos a bublala bubliny...
pooooohooooodaaaaaa

Mitoshi
Konečně jsem tedy vyšel z akademie. Na ulici jsem někam zamířil.
Tam kam mě vedla náhoda.
Neuměl jsem nic, takže nějaké výlety do přírody byly nepřípustné.

Kuja

Po chvíli som vstal z postele a rozhodol som sa, že si pôjdem aspoň trocha zatrénovať na tréningové pole... zobral som pár kunaiov a vyrazil som. Po tom krátkom odpočinku sa mi už vrátil na tvár môj zvyčajný arogantný výraz.

Maki
Líně jsem se doploužila do lázní. K mé velké radosti tu ještě nebylo moc lidí, ale bohužel mezi nimi byl někdo z mých spolužáků. Stejnak si ani nepamatuje, že spolu chodíme do třídy. Řekla jsem si v duchu a vlezla do příjemně teplé vody. Pohledně jsem se opřela a zavřela oči. Zkoušky budou za týden a já si musela přiznat, že rozhodně nepatřím mezi nejlepší v ročníku. [/i]Co tu vůbec dělám? Takhle neodmaturuješ holčičko.[i] Nakonec jsem došla k uspokojivému názoru, že i odpočinek je součást tréninku. Nechala jsem myšlenky volně utíkat a ponořila se o něco hlouběji do vody.

Karuto

Iba som si uťahoval z teba.... Iruka vôbec nemá taký krivý nos. dodal s úsmevom.

Akira

Ahoj Maki-chan
Co ty tady? řekla jsem a proháhla se
Ozval se lupnutí kostí...

Maki-chan? Kdy jsme se stali přátelé, Akira-san?[b] Řekla jsem otráveným hlasem. [/bTrénuju, tak mě prosím neruš během tréninku.[b] Doufala jsem, že ji má nesmyslná odpověď odradí od další konverzace.

Akira

Ale prosím tě... mávlaj sem rukou
To je ale zapšklá dívčina... pomyslela jsem si
Pokud nejsme přátelé je na čase s tím něco udělat ne? řekla jsem jí...
Vypadala nějak... utrápeně

Kuja

Došiel som na tréningové pole a rozhliadol som sa okolo seba. Všade boli samí genini, buďto trénovali, alebo odpočívali. Všimol som si, že je tu dokonca aj ten Uchiha z mojej triedy, do ktorého som sa dnes navážal... Bol tam s nejakým iným ninjom ktorého som nepoznal, bol to zrejme chunnin alebo jounin.
Odvrátil som od nich pohľad a začal som trénovať Kawarimi no Jutsu. Môj spolužiak ma nemal prečo zaujímať a bolo mi jasné, že on sa o mňa tiež nezaujímal...

Maki
Jak otravná holka, pomyslela jsem si.
TAk si od teď budem říkat Aki-chan a Ma-chan, právě si jaký kluci se nám líbí, jo? Řekla jsem ironicky. Promniň, Akira-san, přítel je pro mě víc než jen pouhé slovo.
Buď milejší, můžete být ve stejné týmu. Okřikla jsme se v duchu. Pokud odmaturuješ, holka.
Nechtěla by sis jít někam za trénovat? Navrhla jsem ji a tázavě se na ni podívala. Snaž se, holka. Musíš odmaturovat a nepohádat se se všem.