Začátek cesty - Hra pro členy třídy 1. ( Nawaki, Misman, Horox, Mike, Itachi, Red, eliizabet)

Ikita

Sensei za mnou prišiel s tou záležitosťou.
Okej, to je všetko čo som chcel. Uvidíme sa na skúškach! zakýval a odchádzal.
... a mám nápad pre vás dvoch... čo keby ste išli trénovať spolu? Hned teraz. Skúšky sú onedlho. usmial sa milo Karuto-sensei a potom už naozaj odchádzal. Jedným očkom nás dvoch však pozoroval.
Skoro mi zabehol džús ktorý som pila cez slamku z pohára.
Stála som tam ako skamenená, neschopná pohybu. Z chlapcami som nemala skúsenosti, a už vôbec nie s celkovou komunikáciou. Výsledok bolo hanblivé asociálne dievča.
Zrudla som ako paprika a mlčala pozerajúc do zeme.

Akira

No nevyměníš ty oči? vyprskla jsem smíchy
S tvejma očima bych měla dokonalej klon... podotkla jsem
Chce to motivaci řekla jsem najednou

Maki
Oči ti klidně dám, ale tvoje by mi byli k ničemu, řekla jsem pobaveným hlasem. Pak jsem zvážněla a dodala: Co maturita, není to dobrá motivace?
Nebo víš co, až uděláme klony, tak nám za odměnu něco uvařím. Nebyla to otázka, ale oznámení. Při pomyšlení na vaření jsem měla dost silnou motivaci.

Akira

Tak to zní dobře řekla jsem zcela vážně
Začala jsem opět soustředit chakru...
Vyvolal jsem 3 klony
Jeden byl dobrej, ale ty dva se nejak... spojily...
ehm... po tváři mi sjela kapka...

Maki
Siamský dvojče? Zeptala jsme se pobaveně. Opět jsme se vrhla na klonovaní. Soustředila jsem se jak to nejvíc šlo. Udělala jsem pouze jedn klon na víc jsem si netroufla, ale musela jsem uznat, že je docela povedenej. Sice byl o malilinko menší než já, ale fakt jen o malilinko a taky měl na sobě zástěru. Tak co to mu říkáš, řekla jsem s pýchou v hlase. Byla jsem fakt spokojená, ale na víc jsem si ještě netroufla.

Yoshiro

Já jsem ale bojovej typ.. A ona léčitelskej. Můžem trénovat akorát tak, že si zlomím ruku a ona mi to vyléči.. Křiknul jsem na senseie. Ikity jsem si něják nevšímal..
Pak jsem se na ní otočil.. A to je jounin.. Myslel jsem, že bude chytřejší..

Akira

Nechala jsem zmizet klony, oba... tři...
Udělal jsem pečet a proměnila jsem se na Maki v zástěře
Dobrá práce ukázala jsem jí zvednutý palec

Ikita

Hej, hej, ... zajakávala som sa.
Ideme teda niekam? zdvihla som napokon hlavu.

Yoshiro

Mmmmmm... Chvíli jsem přemýšlel, jestli mám dnes co dělat... Ale tak proč ne..

Maki
Hele já nemám tak nekvalitní vlasy, řekla jsem domýšlivě a odvolal svůj klon. Tak přeměna, jo?
Proměnil jsem se na Akiru i s její sestřičkou, akorát tý sestřičce zbyli moje oči. Jseš prostě lepší, musela jsem uznat. Trénovat s Akirou, mi začalo připadat docela zábavný.

Akira

(Akira nemá sestřičku, jen bráchu pokud vím, ale to je jedno)
Promin, ale s těma vlasama jsem se snažila... řekla jsem a proměnila jsem se na jednu ze svejch karikatur Iruki-senseie...

Maki
(Já myslela siamskou.)
Musela jsem se začít smát. Todle předvedeš u zkoušek a buď poletíš oknem nebo nám odvezou senei.
Zkusila jsem na sebe vzít podobu Iruki-senseie v důchodu. Docela se mi to povedlo. Aby si v tom nebyla sama.

Ikita

Vyšla som z domu a zabuchla za sebou dvere.
Moja nádej bola v tom, že Yoshiro nahodí nejakú tému, lebo ja som toho nebola schopná.
Mlčky som kráčala vedľa neho a pila svoj džús.

Yoshiro

No... A co umíš..? Zeptal jsem se. Nesnáším ticho.
Prohodil jsem sám k sobě ve svojí chytré hlavičce.

Re: Mitoshi

K Mitoshimu přiskočila postava.. V jouninské uniformě.. Žena..

Ikita

Všeličo... napríklad liečenie zranení... zatiaľ je to nič moc, dokážem vyliečiť vačšinu ťažkých zranení... a omráčiť, paralyzovať, zmiasť protivníka... ale nebojujem. V tíme môžem napríklad omráčiť nepriateľa, a iný tímový partner ho dorazí... vysvetlila som stručne.
A... ty?

Yoshiro

Ty nikdy nebojuješ? Ani kdyby šlo o život tvýho blízkýho? Zeptal jsem se... Teď se ptám já.. Dodal jsem ještě.

Ikita

Viem ochrániť blízkych aj bez boja... povedala som sebaisto.
... navyše mám čakru ktorá dokáže vytvoriť rôzne ochrany.
Na tieto otázky som si už zvykla. Každí sa ich pýtal.
Budem neskôr vedieť ochrániť aj pred smrťou? pomyslela som si ale nepovedala to nahlas.

Yoshiro

Aha... Řekl jsem nechápavě.. Dost to bylo poznat.. Neznal jsem ninju nebo kunoichi, co by nebojoval/a ..

Ikita

Urazene som stiahla obočie a tiež to bolo dosť poznať.
No a moja otázka... čo dokážeš ty? spýtala som sa mierne nahnevane.

Akira

(nepochopil jsem to predtim, sorry)
Vybuchla jsem smíchy a neudržela jsem přeměnu...
Tohle je moc... vyprskla jsem při pohledu na odlesky které házela "Irukova" pleška
Kdyby nás ted Iruka viděl tak ... já ani nevím prskala jsem mezi záchvaty smíchu

Yoshiro

Hmmm.. Chvíli jsem přemýšlel.. Zatím nic moc..Ale až dostanem týmy a ochraný čelenky, tak budu denně trénovat..Budu nejlepší ninja ve vesnici! V mém tónu hlasu byla slyšet ta 'nadrženost' .. Nemohl jsem se dočkat..

Kuja

Stále som sedel na tej lavičke a všimol som si, že okolo mňa idú nejaké dve postavy, čo mi boli známe... iste, moji spolužiaci, ten Uchiha a tá pacifistka... Ani si ma nevšimli...
Čo ste na rande?" spýtal som sa tak, aby ma počuli...

Ikita

Tak to ti držím palce. Hádam sa ti sen splní. pousmiala som sa ked sme prechádzali okolo Kuju.
Spýtal sa dosť nevhodnú otázku.
Ahoj, Kuja. pozdravila som ho a prisadla si k nemu.
Nie, nie sme na rande. A ty tu prečo sedíš taký osamelý? spýtala som sa mierne posmešne.

Kuja

Fajn, túto reakciu som nečakal...
Hm... ja nemám dôvod s niekým byť. povedal som trocha zaskočene ale stále som nestratil svoj zvyčajný arogantný prízvuk. Vlastne ma nenapadlo, čo iné ešte povedať...

Ikita

Taký milý, príjemný a schopný chalan že nemá dôvod s niekým byť? Ale hlúposť... usmiala som sa zoširoka.
Mala som dve strany. Jednu miernu, druhú viac arogantnejšiu. Toto bola tá druhá.
Vlastne, divím sa že po tebe nešalejú dievčatá.... dodala som nechápavo.