O tři roky později...

Kazuya

Je to komplikované, a ty tomu jednoducho neporozumieš, keď nepoznáš túto beznádej, čo poznám ja. Ničenie je niečo, čím sa snažím zabaviť... ale nikdy ma nedokáže skutočne naplniť. Ale nič iné ani nemám... Psychopatickú povahu mám vrodenú. povedal som mu, pričom som mu pozeral do očí.
Bolo jasné, že to nepochopí.
Avšak... prečo som to tomu chalanovi vlastne hovoril? Možno to bolo z toho dlhodobého potláčania mojej povahy... bol som psychicky oslabený.

Kazuya

Tak ja som patetický...?
Potriasol som hlavou... Nechcel som naňho vylietieť, aj keď moja povaha to chcela...
Čo ťa tvoj učiteľ naučil? spýtal som sa ho po chvíli ticha.

Tadeyoshi Hamano

Pouze mi ukázal směr... odpověděl jsem.
Ale pojďme... nesmíme ztrácet čas, Gaka nás bude muset dohnat po cestě... moje postava na sloupu se rozpustila ve vodu.

Kazuya

Hm... fajn odpovedal som chladne.
Snáď na tejto misii nájdem rozptýlenie... alebo konečne umriem. Bolo mi to vcelku jedno, nech si Toshi hovorí čo chce.

Tadeyoshi Hamano

Za zvuku geta jsem k nim přišel směrem od vesnice.
Svitek s informacemi jsem zanechal ve strážnici, až se tu Gaka objeví, strážci mu svitek předají.

Kazuya

Fajn, fajn, tak poďme... povedal som a pery sa mi vykrivili do zlovestného úsmevu.
Rýchlo som potriasol hlavou a úsmev sa vytratil...
Musím sa držať na uzde, musím sa držať na uzde... Mizukageho rozkazy... musim sa chovať "normálne"

Shiroike Ryuuko

Vítej zpátky, Kazuya-senpai, řekla jsme bez zájmu a otočila se k Toshimu. Tak todle je ten Milí Chlapeček z Kiri? Zeptala jsem se pobaveně. Začínáš toho konožáka v sobě dobře maskovat. Vytáhla jsem jednu z posledných řýř´žových koulí a ukousla jsem si pořádný kus. Nikdo nechce dělat velitele... To asi k boji nedojde,,, Trochu jsem se zamračila. No ale když nikdo nebude chtít, tak to bude taky docela sranda. Objevil se mi na tváři zlí úšklebek.

Vyrazili jste z Kirigakure no Sato, vesnice skryté v Mlze
Pomalu ale jistě směrem, kam vám ukazovala mapa...
Bylo to asi 12 mil severně, u opuštěného přístavu. Ten byl opuštěn, protože v létě stoupala voda a zaplavovala části města. Na dočasnou základnu to ale nemuselo být špatné...
Počasí misi ale moc nepřálo, bylo zataženo a vypadao to na déšť...

Tadeyoshi Hamano

Ignoroval jsem dotaz Ryuuko a vydali jsme se na cestu.
Ve chvíli se obloha zatáhla a na mě začali dopadat kapky deště. Počasí nám očividně přeje...
V pohybu jsem se otočil na Ryuuko.
Maskovat? to opravdu nemám zapotřebí. Jen ta vaše všudypřítmná zahořklost je pěkně nakažlivá. Mám štěstí, že nejste jediní. odpověděl jsem jí.
Ale něco by mě zajímalo... proč se se mnou ty vůbec bavíš? zeptal jsem se zědavým hlasem. Nějak se mi nechtělo věřit, že Ryuuko byla momentálně jediná, s kým se dalo i normálně mluvit! O.o

Shiroike Ryuuko

Na hlavě si mi objevila velká kapka. Pracuju v laboratoři a asi jsme se nadýchala jedovatých výparů. Už je to dobrý. Budu se krotit. Nahodila jsme povýšený výraz a čekala jsem, jak zareaguje. Dobře jsem se bavila, i když ještě nedošlo k oboji o vedení.

Kazuya

Bez záujmu som išiel vedľa nich a staral som sa o svoje veci...
Neprehovoril som, odkedy sme vyšli z Kiri, čo bolo u mňa celkom nezvyčajné... a všetkým to bolo jedno, jak inak.

Taeyoshi Hamano

Ten déšť je... zrádný... dokonce kondenzuje do obřích kapek... asi jsi z té laboratoře opravdu nějaká... zvláštní. promluvil s hranými obavami, když viděl ten projektil na hlavě Ryuuko.
Ten výraz se mi zdál až moc povýšený... hmmm...

Shiroike Ryuuko

Kapku? Kde? Začala jsem se zběsile rozhlížet. Myslíš, že je ten déšť jedovatý, když dělá takový věci? Leskli se mi oči nadšením. Za ty tři roky o mě mnho lidí říkalo, že jsem psychopat. Kapka zmizela.

Tadeyoshi Hamano

Jedovatý? nani? jedovatý?!!
To je tak super!!! zvýšil jsem hlas nedšeně...
Hmmm! jestlipak to bude fungovat... podíval jsem se prudce na oblohu... otevřel ústa... Když toho hodně vypiju... stanu se imunním!!!

Shiroike Ryuuko

Ha, konžské geny se projevili. Maskování selhalo. Řekla jsem uspokojeně. Ale jestli potkáš jedovatý déšt a budeš to zkoušet, tak MI napřed řekni. Řekla jsem opět natěšeně. Vezmu si zápisník.

Kazuya

Vytiahol som čokoládovú tyčinku, a začal som ju papkať...
Pri tom som pozeral na tých dvoch.
Vyzeráte ako budúci manželia povedal som s nadvihnutým obočím.

Shiroike Ryuuko

Hodila jsem vražedný pohled po Kazuyovi. A ty vypadáš jako učitel ve školce, senpai. Vrhla jsem po něm ještě jeden ze svých vražedných pohledů. S tou čokoládou by jste si rozuměli. Dodám a odrazím se od stromu a tím se dostanu do čela naši formace.

Tadeyoshi Hamano

Hai! Ryuu...-chan! odpovím na její "žádost".
Přičemž slova Kazuy hnedle dolehnou k mým uším... Heh?!
Rychle jsem k němu v běhu přiškočil...
Tady máš na nervy ^^ řekl jsem stále veselým hlasem, nabízejíc mu čokoládu.

Kazuya

Jé, díky, Toshi! ^.^ povedal som mu, vzial som si čokoládu a hned som ju začal jesť.
A čo ak je otrávena? Hmm... no čo už! pomyslel som si a ďalej som ju papkal...

Shiroike Ryuuko

Teprve pak mi došlo, co mi řekl. Jaký -chan?!? Otočím se na Toshiho. Pěkně -sama. Hodila jsem po něm stejný pohled jako před chvíli po Kazuyovi.

Tadeyoshi Hamano

Jak si přejete... Ryuu...- chan! už zase stejným tónem.
Fůůů... je to vtipné... ale asi mi to už dlouho procházet nebude. ^^

Shiroike Ryuuko

Špatně jsis to zapamatoval. Svoje konožské geny prostě nezapřeš. Zasvitla jsem a doskákala k Toshimu. Chytla ho za ruku. Vyhrnula rukáv od kimona, z tašky vytáhla pero. Krasným úhledným písme jsme mu na ruku napsla: Ryuuko-sama. Tak už by sis to mohl pamatovat. Povím sladce a usměji se.

Tadeyoshi Hamano

Ne to opravdu nezapřu... podíval jsem se na ni mile.
A teď si představ, že taková bude i celá Kiri.