O tři roky později...

Kirigakure - o tři roky později

Kirigakute byla opět na nohou. Další pokočilý trénink zkončil...
Další rozdělení teamu... jako před třemi lety...
Od té doby co byla Kiri zatrhnuta válka tak zbrojila víc jak předtím. Bylo dost možné, že síla Kiri byla větší než celé Aliance...
Bylo jasné, že se něco chystá...

Yamato Gaka

Procházel jsem se po vesnici ve snaze se trochu probudit,protože jsem se před chvílí zbudil.
Snad bude můj oblíbený stánek s rybami otevřený.Zapřemýšlel a vydal se na tržiště.Cestou se rozhlížejíc zda neuvidí nějakou známou tvář.
Zajímalo by mě jak dopadnu.Co se ke mě dostane za tým.Přemítal jsem v hlavě při chůzi.

Cestou do Rybího stánku jsi nikoho nepotkal...
Jedinej kdo seděl u stánku a pojídal ryby byl Seiko - syn 6tého mizukageho.
Ten kterého jsi zachránil před 3mi lety...

Seiko

Ohajo Yamato-san
řekl jsem a zvedl na vteřinku hlavu od jídla
Pak se zase pustil do jídla...

Shiroike Ryuuko

Procházela jsem se po vesnici. Bezmyšlenkovitě jsem si to namířila na tržiště, k mému oblíbeném stánku s onigiri. Tak, schválně jak dopadnu? S kým asi budu v týmu? Přemítala jsem v duchu.

Tadeyoshi Hamano

Právě jsem seděl na svém oblíbeném místě, s výhledem na moře.
Dnes by se mělo zase rozdělovat do týmů... povzdechl jsem si.
Vál zde mrný vítr, který si pohrával s mými vlasy a čechral modré kimono.
Když o tom přemýšlím... je mi jedno s kým budu... stejně to bude zase stejné...

Mizukage vyslal ven svoje muže, aby přivedli všechny, co před třemi lety zachránili jeho syna...
Asi měl pro ně něco speciálního...

Kazuya

Len som sedel doma na gauči, všetky závesy som mal zatiahnuté a pozeral som na horror... ktorý mi vôbec neprišiel strašidelný. Ale ja som naň pozeral ako zhypnostizovaný... a pojedal som čokoládu...

Yamato Gaka

Ahoj Seiko jak to dneska chutná???Zeptal jsem se jej s úsměvem na rtech.
Tebe jsem,ale taky už chvíli nevidě,jak se ti vede.Zeptal jsem se.Snažil jsem se být milí,ale moc mi to nešlo.

Seiko

Fpohodě řekl jsem a vyprskl omylem kousky rozžvíkané ryby
Pavdon dodal jsem z plnou pusou...
Mezitím k Kayuovi a Ryuuko doběhli poslové od Mizukageho

Kazuya

Vedla mna stál posol od Mizukageho...
Zistil som to asi po tom, ako tam 10 minút stál...
Takmer som dostal infarkt a zabehla mi čokoláda...
Mal som chut sa tam nanho rozkričať, hroziť mu smrťou, mučiť ho...
Všetko som v sebe musel dusiť... Mizukage by sa to dozvedel...
Len som si vypočul odkaz...
Prídem... povedal som najnormálnejším hlasom, aký sa mi podaril...
Posol odišiel a ja som sa pripravoval, aby som vyzeral čo najnormálnejšie... vrecká som si nabalil čokoládou a išiel som k Mizukagemu...
Slnečné svetlo ma hrozne oslepilo...
Vyrazil som k Mizukagemu, pričom som jedol nejakú čokoládovú tyčinku... keď som ju zjedol, hneď som si zobral ďalšiu...

Yamato Gaka

Když jsem uviděl tu skvrnu na svým kimonu,zatnul jsem pěsti a na tváři stále držel křečovitý úsměv.
Nic se nestalo.Vyloudil jsem ze sebe křečovitě.
Potom jsem si taktéž šel koupit něco k stánku.

Seiko

Spokl jsem sousto...
Pozvu vás chcete?
Usmál jsem se zcela upřímně

Mizukage mezitím čekal až přijdou všichni...

Shiroike Ryuuko

Stála jsem u stánku a kupovala si onigiri. Povšimla jsem si posla, jak se pomalu blíží. Z jeho pohledu mi bylo jasný, koho shání. Zaplatila jsem a vydala se mu naproti.
Poslechla jsem si vzkaz a neochotně vyšla směrem k mizukageho kanceláři. Co ten může chtít? Celou cestu jsem se cpala rýžovými koulemi.

Kazuya

Klopkal som na Mizukageho kanceláriu...
A hamkal som čokoládku...

Yamato Gaka

Prodavači jsem ukázal na jednu grilovanou chobotnici.
Není třeba zaplatím si to sám.Nebo víš co už,ani nemám hladHodil jsem po mladíkovi krásně ugrilovanou chobotnici a pokračoval jsem dále v chůzi přes tržiště.
Půjdu se podívat na nástěnku,jestli tam nevisí nějaké nové informace.Přemítal jsem v hlavě při chůzi.

Tadeyoshi Hamano

Byl čas... popadl jsem Geneiumi položený vedle mě a připevnil si ho na záda.
Naposledy jsem se otočil k oceánu a za klapavého zvuku, který vydávali mé geta jsem se vydal směrem do vesnice.

Shiroike Ryuuko

Všimla jsem si Kazuyi. Cpal se čokoládou a vypadalo to, že máme stejný směr. Nazdar, pozdravila jsem a vzala si další kouli. Už jsem se spolu nějakou chvíli neviděli. Nebyla jsem si jistá, jestli už mě viděl s červenými vlasy. Jak jde život? Zeptala jsem se, aby řeč nestála.

Mizukage

Vida vida... kde je zbytek?
Snad brzy přijdou...
řekl jsem

Mezitím poslové našli i zbylé dva členy teamu...

Tadeyoshi Hamano

Blížil jsem se k centru města, když jsem za sebou zaznamenal pohyb. otočil jsem se a zaregistroval muže ve stejnokroji Mizukageho poslů.
Takže, je to tady...
Toshi přikývl a posel zmizel.
Pomalým krokem sem se vydal k sídlu Mizukageho.

(pak budu pokračovat)

Kazuya

Hmm? Obzrel som sa, kto mňa volá...
Bola to Ryuuko.
Ach... ahoj... Máš pekné vlasy povedal som jej s milým výrazom na tvári a dal som si ďalšie sústo čokolády.

Shiroike Ryuuko

Díky, odpověděla jsem stejně mílím hlasem. Když se budeš ta cpát, tak rozhodně nebudeš mít pěknou postavu. Dodala jsem stejně mílím hlasem. Dříve než jsem mohla pokračovat jse došli do kanceláře mizukageho. Konichiwa, mizukage-sama, řekla jsem a uctivě se uklonila. Zbytek? Že by tým 23...

Kazuya

Len som hamal čokoládu a Ryuukinu poznámku som nevnímal...
Už chcem robiť niečo sadistické...
Pozrel som na Ryuuko...
...
Radšej som pozrel na Mizukageho a pozdravil ho, čo najnormálnejším hlasom.

Tadeyoshi Hamano

Pomalu jsem postupoval směrem k Mizukageho kanceláři. Všude bylo ticho, krom klapavého zvuku mých kroků.
Za chvíli jsem stál přímo před dveřmi Mizukageho kanceláře. Mírně jsem zaklepal.

Mizukage

Tak... no jste tu skoro všichni...
Takže pointa proč jsem vás sem všechny pozval...
řekl Mitukage a protáhl se....
Asi měl něco na srdci...

Kazuya

Len som bez nálady jedol čokoládu... neprítomne som pri tom pozeral do blba, ako by som Mizukageho ani nevnímal.