3 years later...

Toshiro

Kývnul jsem na senseie Rena a usmál se na něj. "Já se pak za váma stavim. Musim vám ten ramen nějak oplatit tak vás taky někdy pozvu sensei." Dodal jsem a začal se smát.

Yoko

Při slovech, že jsem krásná, jsem se začervenala a usmála. Ale úsměv mi na chvíli zmizel, když jsem si vybavila ten okamžik, kdy Toshira napíchl den divný chlap na ještě divnější meč. Avšak pak jsem se zase začala úsmívat. Toshira zajímalo mé putování. Než jsem začala vyprávět rozloučila jsem se se senseiem. Ráda jsem vás viděla, zatím. Pak jsem se otočila na Toshira No..... pomalu začnu. kdybych ti měla vyprávět co se všechno stalo, tak tu budem asi týden. A skráceně - byl to jen dost tvrdý tréning, který mi jen prospěl. ukončím to úsměvem.

Sonn

Svižne som zoskočil dole z jednej z budov. Ten ich sensei už odišiel.
Dvaja patnásťroční sopliaci by nemali robiť ani najmenší problém...
... podišiel som k nim. Do tváre mi nemohli vidieť, lebo som ju mal zahalenú kapucňou.
Dobrý deň.. môžem sa spýtať aký je čas?

Toshiro

"Tak to máme něco podobného, akorát já byl jen zde. A veškerý čas věnoval tréninku nebo vzpomínku na tebe a ostatní." Zasmál jsem se a pak přišel nějaký zvláštní chlápek nebo žena, neviděl jsem té osobě do obličeje. Podle hlasu jsem usoudil, že je to muž a pak jsem mu jen tiše řekl "Tak to se omlouvám, ale nemám tušení." Sledoval jsem ho dál a usmál se na něj.

Akira

Po několika hodinách jsem došla do svého nového domova
Byla jím plně zařížená laboratoř někde hluboko v Ohnivé zemi
Chráněna genjutsu, nejlepším jaké jsme uměla...
Moje práce byla z větší části přesunuta sem, včetně mého největšího úspěchu
Vešla jsem dovnitř kopce přes zdánlivě neprůchodné úbočí...
Jsem doma....

Sonn

A neviete kde v Konohe sa dá zistiť aký je čas? pýtal som sa dalej.
Naschvál som mu dal dosť divnú otázku... len som potreboval chvíľku čas. Zdržovať priblblými otázkami bolo najúčinnejšie.

Toshiro

"Od ostatních lidí, které se potulují všude po vesnici." začínal být celkem otravný, protože jsem si chtěl popovídat s někym koho jsem tři roky neviděl.

Yoko

Kdosi v kapuce k nám přišel a zeptal se na čas. Při mým tréningu mi bylo výslovně řečeno ať lidem, kterým nevidím do tváře nevěřím. Hodinky jsem neměla, ale podle slunce by se čas poznal snadno. Avšak nechtěla jsem z cizince zpouštět oči ani na chviličku. To už ale cizinci Toshiro odpověděl. Ale to už přišla další otázka. Měla jsem z toho čím dál divnější pocit a navíc ptát se na hodiny? Parodn, ale už musíme jít. řeknu.

Sonn

Akonáhle povedala pardon, vystrel som ruku z ktorej mi vystrelili tri ostré tyče. Rovno na Yoko.
Bleskovo som vystrel druhú ruku a z nej vystrelilo to isté na Toshira...
Ja chcem vedieť čas!

Yoko

Záhadným způsobem se mi podařilo vyhnout se tyčím do leva. Nějak jsem se protočila na patě + další souhra nohou. Když jsem se z otočky dostala opět do normálního postoje, měla jsem v očích aktivovaný byakugan. Rychle jsem shlédla na stín cizince, pak vrátila pohled na něho. Divný způsob zjišťovaní času, ale jak chcete. Může být tak kolem 2 hodin odpoledne. řeknu. Aspoň tak mi to vyšlo po porovnání polohy stínu a místa, kde jsme se právě nacházeli.


-------------
Pokud je jiný čas, tak prosím o opravu.

Jinak počítám s tím, že Toshiro se také vyhne.

Sonn

Ked sa obaja vyhli, iba som sa zasmial.
Napokon mi dievča povedalo koľko je hodín... aspoň približne.
Dakujem veľmi pekne. zvrtol som sa na päte, otočil sa o 360 stupňov, a natiahnutými rukami na oboch vystrelil dalšie bodce.
Dávajte si pozor aby ste sa nepozerali... sú extra ostré. dodal som posmešne.

Maki

Vrátila jsem se do vesnice. Nemohla jsem najít Izashi-kuna a senseiho. Procházela jsem se po vesnici a vyhlížela jsem je. Chtěla jsem se omluvit, protože jsem utekla od nich beze slova. Pochvíli jsem je viděla, jak si povídají. Přišla jsem k nim blíže. Omlouvám se, musela jsem si něco zařídit. Asi bych ještě neměla nikomu říkat, že Akira už odešla.

Izashi

Trošku som pozatvoril oči...
Prirodzene... Odpovedal som na to, či ma má niečo naučiť...
Chcel by som sa vás ale najprv opýtať - Máte skúsenosti s istým druhom genjutsu...? Pracujem na jednej technike pre ktorú potrebujem tiež výborné ovládanie chakry a ktorá by zaručila... Uhm, posluš... V tom ku nám dobehla Maki... -chan... Prehltol som. Deje sa niečo?

Ihira

Samozrejme sa chcel niečo naučiť. Ešte som nevidel ninju, ktorý by nevyužil takú príležitosť.
Potom sa ma ale začal pýtať na nejaké genjutsu. A ovládanie chakry.
Prišla však Maki, tak to Izashi nedopovedal, a ja som nemal čas na odpoved...
Ale to je v poriadku. dodal som k Maki.

Maki

Měla jsem pocit, že jsem je vyrušila z něčeho důležitého. Snad neruším? Zeptala jsem. Měla jsem pocit, že to byl největší odliv ninjů za posledních 20 let v Konoze. Za poslední tři roky, to byli čtyři ninjové a to jen ti co znám.

Toshiro

Skrčil jsem se i před druhou várkou jehel a pak se zahleděl na tu osobu. Pomalu se zase zvedl. "O co vám jde?" Řekl jsem a bylo vidět jak jsem dal ruce do pečetě a nechal je v pečeti.

Yoko

S byakuganem bylo lehčí se tyším vyhnout. Krok sem, krok tam. Jedna z tyčí mi proletěla kolem hlavy, ale nedotkla se jí. Jen vítr od tyče mi pročichral vlasy. Udělala jsem si krok dozadu, aby se mohla snadněji bránit. Útok hned na začátku nebylo pro mě. A teď už jsem jen čekala co cizinec odpoví.

Ihira

Nerušíš. Len sme z Izashim preberali nejaké... veci. Ale nie je to nič čo by si nemohla počuť... pousmial som sa.
... a chcem sa ťa spýtať - môžem ťa naučiť nejakú novú techniku... máš záujem? pozrel som na Maki s nadvihnutým obočím.

Sonn

Ale o nič... len potrebujem váš genetický materiál... ked sa dobrovoľne poddáte pre dobro genetiky a výskumu, všetko prebehne do pár sekúnd... tak čo? spýtal sa divným hlasom a na ústach sa mu usadil šialený úsmev, ktorý bol vidieť spod kapucne.
Sadol si na zem, zobral kamienky a začal ich drviť v rukách.

Maki

Lehce jsem se usmála. Za poslední tři roky jsem se snažila dávat své emoce více najevo. Rozhodně se nebudu bránit. Už jsem měla za sebou pěknou řádku misí spolu se senseiem a musela jsme uznat, že je jeden z nejsilnějších ninjů, jaké znám. Možná vůbec nejsilnější.

Yoko

Genetický materiál.....hmmmm tak to nepůjde.......byakugan patří do Konohy a nikam jinam, řeknu si v duchu. A na copak potřebuješ náš genetický materiál? snažila jsem se získat co nejvíce informací.

Izashi

Akosi som sa tváril, že tam nie som... Huh...
Ale sensei sa správal veľmi aktívne ku Maki. To mi bolo jedno, hlavne že ma niečo naučí.

Gojou

Popreplietali sme sa davom a odchádzali z vyrážajúcim dychom, Cayerna to iba potešilo a usmieval sa, no raz sme sa zastaviť museli a to keď sme videli útok cudzinca na moju bývalú súperku Yoko a bielovlasého Toshira, zprvu sme nechápali no nechceli sme to nechať tak Cayern! oči zrudli a ja som sa s vystrčeními drápmi rozbehol spolu s Cayernom po útočníkovy

Yoko

Všimla jsem si jak přichází další osoba. Otočila jsem se, abych zjistila, kdo to je. Gojou?... Viděla jsem jak se rozeběhl a mířil si to přesně proti cizinci. Ne, stůj. zařvu a nastavím před Goja ruku. Nevíme co umí a jak je nebezpečný. rychle varuji.

------
pardon pokud špatně skloňuji jméno

Gojou

Nohy sa snažili zastavovať a pristál som v prachu pred Yokinou rukou, a Cayern zastal tiež tak čo teraz??budeme čakať kým vytiahne nejake eso?!

Toshiro

Nespouštěl jsem z něj oči. "Klidně ať ukáže esa, musíme toho o něm zjistit co nejvíce toho půjde." Zašeptal, že to slyšela jen Yoko a Gojou. Na toho chlápka jsem se jenom usmál. "Co takhle se nejdříve představit a pak můžem uvažovat o spolupráci." Řekl jsem tak věrohodně, že to vypadalo, že to myslim vážně.