3 years later...

Izashi

Sensei, za mnou...! Okamžite som sa rozbehol na ono miesto a senseiovi zrejme došlo, že má ísť tiež...
Síce to nebolo ďaleko, ale prirodzene som tam nechcel vtrhnúť ako Chuck Norris...
Sensei, bojujú tam naši traja chuunini. Ten Kaguya, schizofrenik a Hyuuga Yoko... Začal som a nadýchol sa... Bojujú proti neznámemu mužovi a popravde, dlho sa neudržia... Povedal som. Vy ste veliteľ. Aký je teda postup...? Opýtal som sa...

Gojou

Obzrel som sa ako v stotine sekundy zmizol a hned nato blesku rychlo zrazil Yoko, ani som si nevsimol Yoko! Hodil som ponom cepele na retazi

Maki

Mlčky jsem poslouchala. Přepadení přímo uprostřed vesnice? Celá situace se mi přestávala líbit.

Ihira

Dlho sa neudržia...? To nie je dobré. Rozhodne tam nevbehnite bez rozumu... len ja to urobím. Vy zostanete ukrytý, a vyjdete len ked vám nakážem. rozkázal som im a pokynul im aby zastavili.
Vyskočil som k mužovi, ale bol proste moc rýchly. Ked som ja naňho skočil, už bol pár metrov dalej...
Uh...?
Gojouva reťaz síce mierila na muža, ale ked dosiahla cieľ, muž bol úplne inde. Príliš rýchly.

Izashi

Len som kývol na súhlas a ostal schovaný za stromami a kríkmi v kľačiacej polohe. Čakal som na signál od senseia...

Maki

Podle pokynů sensei jsem zůstala schovala za strom a čekala na až nám dá znamení.

Yoshiro

Stál jsem zády k Mitoshimu.. Všech 6 ANBU byli v bezvědomí a svázaní.
Myslím, že můžeme pokračovat.. Zvláštní bylo, že ti ANBU nebyli tak silní.. Možná, že byli jen v zácviku..
Kdyby to totiž byli ANBU s dlouholetou praxí, byli bychom na místě mrtví.. Něco nebylo v pořádku.

Mitoshi
Kývnul jsem na souhlas.
Možná to připadá jen mě... ale jsou to ANBU? zeptal jsem se při pohledu na ně

Yoshiro

Nic jsem neříkal.. Pokračujeme.. Rozběhl jsem se proti Konoze.. Teď jsme nesměli ztrácet čas.

Mitoshi
Tiše jsem se vydal a Yoshirem.
Budou nás chtít předvést před Hokageho... určitě.... pomyslel jsem si
Chtělo by to.... nevím co...,

Yoshiro

Konoha se k nám blížila každým krokem. Cítil jsem, že je něco špatně.. Kvůli těm "ANBU"

Mitoshi
Řekni něco... broukl jsem při chůzi
Nepřišli ti oni ukázal jsem za sebe nějací divní?

Toshiro

Když srazil Yoko tak jsem se na něj hrozně zle podíval a ze všech míst na těle mi vyjely kosti takže se teď ke mně nemohl přiblížit. Rozeběhl jsem se na něj s úmyslem bodnout ho do krku.

Yoko

Když nepřítel zmizel trochu mě to zarazilo. Bylo to opravdu rychlé. Najednou však byl u mě. Pomalu jsem ani nestačila k němu otočit hlavu. K sak.... A už jsem ležela na zemi.

Sonn

Nejakí další traja prišli. Dvaja chuunini, a jeden postarší, pravdepodobne ich sensei.
To mi ešte chýbalo... zbiehajú sa tu ako mravce na med.
Yoko si mohla všimnúť, že tam kde ju trafil nepriateľ (kdekoľvek) má akúsi pečať.
Ešte že mi Suzuki dala tieto pečaťe na extrakciu génov... hah, výborná vec.
Uhol som senseiovi, i všetkým ostatným, nerobilo mi to problém, lebo boli spomalení.
Ten Kaguya sa na mňa rozbehol... na toho treba dalšiu pečať.
Do rúk som si vložil čakru, poľahky ho chytil za vytŕčajúce kosti a hodil ho o zem. To všetko rovnakou rýchlosťou ako na Yoko.
Toto Jutsu však bolo vyčerpávajúce bez reduktora...

Toshiro

Ve chvíli kdy mě chytl se mu do ruky zabodalo asi pět kostí a tim ho přichytnuly a on padl k zemi se mnou. Tomu se i když byl rychlej nemohl vyhnout. Ve chvíli kdy byl se mnou na zemi jsem nakoncentroval chakru a z hrudi mi vyjelo dalších pět kostí a ty mu měli probodat břicho a tim ho zabít. Musel by se teleportovat nebo mít super sílu, aby se tomu vyhnul a vyrval svoji ruku ze spárů mých kostí.

Yoko

Začala jsem se sbírat ze země. Když v tom jsem ucítila boles okolo pupíku. Moje oblečení bylo v tom místě lehce natrženo, a tak jsem se podívala, proč to tak bolí. Nad pupíkem jsem uviděla nějakou pečeť. Co to k sakru? ale to už mě z myšlení probrala rána, jako když spadl někdo z zemi. Když se podívám tím směrem uvidím Toshira a toho cizince.

Sonn

Kým sa kosti, ktoré mali prebodať moju ruku čo i len objavili, Toshiro už letel do stromu. Kosti trafili naprázdno. V tej rýchlosti nebola ani najmenšia šanca aby sa kosti stihli vysunúť a prebodnúť ruku....

Toshiro

Pomalu jsem se vyškrábal ze stromu a podíval jsem se na Yoko. "Máme tu supermana." Řekl jsem a otřel si pusu ze které mi tekla krev. Zůstal jsem jen stát, protože proti takovému chlápkovi jsme neměli šanci a to neměl defakto skoro nikdo ve vesnici.

Yoko

Musela jsem se pousmát nad Toshirovou poznámkou, ale víc mě znepokojovala ta pečeť. Pečeť nikdy nepřinášela nic dobrého. Vyškrábala jsem se na nohy. Co je to za rychlou techniku? Nemůžu ho skoro vidět i když mám byakugan......Sakra.........Přemýšlela jsem a prohlížela si našeho soupeře. Ale počkat, zdá se mi to, nebo hůř oddychuje. Asi ho ta technika hodně vyčerpává. Pokud bychom ho ještě více oslabili či nějak zadrželi, byli bychom rychlejší a mohli mu zasadit ránu. Šáhnu do kapsy s výzbrojí, vyndám tři jehly a hodím je proti nepříteli. Pak rychle šáhnu znova do vaku a čekám co udělá nepřítel.

Gojou

Takže takto je to, ostal som nehybne stáť a pozeral som sa na nepriaťeľa, Toshiro a Yoko utrpeli ťažké údery no Toshiro ešte stojí to je dobré, pozrel som sa na Cayerna a pokývli sme, podišiel predmňa s hrmotom a rozbehol sa proti nepriateľovi, šlo o načasovanie, ako utekal a jeho dupotanie ma rytmicky povzbudzovalo som rýchlo spravil pečate a čakal na neho, ako ho dosiahol, silno prednými labami udrel do zeme a zreval, zem sa preborila a ja som presne v tú istú chvíľu vypľul planúcu ohnivú guľu tesne nad nepriaťela a potom sa pousmial až už není nádeje

Toshiro -> No dobře, udělám ho tedy více přemýšlejícího, idkyž jsem ho chtěl jako Naruta.

Uviděl jsem reakci Yoko a došlo mi to co ji. Z kapsy jsem vytáhnul Flash jehlu a podíval se na Sonna a pak na Yoko a ona už věděla co Flash jehla dělá, ale Gojou ne, ale nemohl jsem mu to říct jinak by to věděl i Sonn. Jelikož se Sonn pohybuje rychle tak ikdyž se bude pohybovat rychle tak neuvidí a to bude naše šance. Vymrštil jsem jehlu a lístek na ní začal silně bíle zářit a pískat. Já jsem zavřel oči, což asi i Yoko, protože to znala, ale Sonn, který to neznal viděl teď uplně vše bíle a slyšel v uších jen pískání a tak mi z prstů vyletělo pět ostrých projektylů na tělo Sonna, který by neměl vidět. Jeslti ho zasáhnou tak jsou mířené dvě na krku (už jen to by ho zabilo), jedna na hlavu a dvě do břicha.

Izashi

Iba som to odtiaľ , z úkrtyu, stále pozoroval byakuganom a čakal na signál od senseia...
Vyzeralo to, že ten agresor je viac-menej unavený...

Sonn

Spomaľoval som, stále viac a viac. Ešte som potreboval jednu vec, a to získať tie pečaťe na gény od Kaguyi a Hyuugy spať. Zostávalo veľmi málo času.
Mal som radšej so sebou zobrať toho magora...
Tri ihly, ktoré hodila Yoko, samozrejme netrafili, ale neboli až také nepresné ako predtým. Vyhol som sa im o niečo ťažšie.
Potom som sa prepadol do akejsi diery, do ktorej zhora letela ohnivá guľa.
Tomu sa ešte stihnem vyhnúť...
Bleskovo som vyskočil z diery, a rovnakou rýchlosťou dobehol k Toshirovi, ktorý práve ale niečo hodil...
... aj tak sa tomu vyhnem.
Jeho ihle som sa vyhol, ale akési silné svetlo ma oslepilo. Toshira som stratil spred očí.
Sakra! Musím sa hýbať aby ma niečo netrafilo... je tu veľký priestor, takže nenarazím do ničoho, hádam...
V tom ma do brucha niečo zasiahlo...
... kostné projektily?!
Dalšie tri preleteli tesne vedľa mojej hlavy, a krku.
Zletel som na zem s krvácaním v bruchu, a rýchlo sa snažil postaviť.
Podcenil som tie deti... mal som hned použiť to Jutsu!!!

Toshiro

Na nic jsem nechtěl čekat. To, že ho zachytila flash jehla pro mě bylo fakt štěstí. Z Dlaně mi vyjela dlouhá kost, kterou jsem se snažil připíchnout toho chlápka k zemi, aby nám už neutekl, ale držel jsem se od něj dál, aby mě nechytl a ještě mi něco neudělal. Doufal jsem, že tohle vyjde.