3 years later...

Akira

Fajn, co tedy chcete teď dělat?
Protože já se nehodlám nechat dobrovolně dovést za hokagem
A ani nehodlám strávit zbytek života ve vězení... takže pokud máte jinou alternativu jsem jedno ucho...
řekla jsem....
Opravdu jsem byla připravena s ní bojovat

Shion

Shion mlčela.. Opravdu nic... Nic jí nenapadlo..
Byla dost rozrušená..

Izashi

Ani neostal čas, aby sensei odpovedal a prišla Maki... Nečakane...
K-Kon'nichiwa , Maki-chan... Odzdravil som. Priam do zo mňa vyliezlo....

Akira

Tak vidíte sensei...
Ale neberte to osobně
Jste výborný sensei a nemáte si co vyčítat
Já jsem tohle dělala jen pro vesnici, jednou se vrátím a díky mím výzkumům bude zachráněno mnoho životů....
řekla jsema rozplynula se na labutí peříčka...
Objevila jsem se u Ichiraku
Ahoj... pozdravila jsem

Shion

Shion spadla na kolena a zahleděla se do země..

Izashi

Medzitým sa pri Ichiraku objavila Akira...
Vlastne som sa predtým blížil ku Ichiraku, takže teraz sme mohli byť zhruba tam, pri Ichiraku...
Najprv zmizla a potom sa objavila, Akira...
Bolo mi to blbé, ani som nenechal odpovedať Maki a senseia tiež nie...
Zase zo mňa vyliezlo to trápne... K-Kon'nichiwa , Akira-chan...
Respektíve som ju pozdravil hneď po pozdrave Maki. Dnes sa všetci len tak objavujú... Preblesklo mi hlavou. Nieže by ma to netešilo, ale bolo to divné. 3 roky ticho a teraz niečo...

Toshiro

Dorazil jsem na jednu z luk a uviděl krásný velký strom, který za ty tři roky vyrostl o několik centimetrů a já se jen pousmál a sedl si pod velký strom a opřel se. Svůj pohled jsem upřel před sebe a sledoval z dálky ruch ve vesnici. Pomalu jsem se zvedl a podrbal se ve vlasech. Napadlo mě zase něco natrénovat a tak jsem trénoval.

Akira

Izashi-san, Ma-chan, ohajo...
Přišla jsem se se rozloučit, vyrážím na dlouhou misi a nevím kdy se vrátím...
Chtěla jsem vám jen popřát hodně štěstí a ať se vám daří než se zase vrátím
Usmála jsem se na všechny upřímně, tak jak jsem to dělala poslední tři roky

Izashi

Ostal som zaskočený, trochu... A-Akira-chan... Vydal som zo seba.
Nebol čas aby som bol teraz arogantný a vlastne som teraz nemal ani prečo. Bolo tu fajn...
Celkom mi ale došlo, že misia zrejme bude tajná a Akira nemá dôvod vešať nám na nos viac, než svoj odchod. Počkaj ,... a odchádzaš ihneď? Opýtal som sa... Prirodzene, aj tebe veľa šťastia a ..., nech sa darí...

Maki

Dneska je tu trochu u chanováno, řekla jsem jedovatě. Otočila jsem se na Akiru. Ahoj, Aki-chan, řekla jsem co nejsladčeji to šlo. Na jakou misi? Zvážněla jsem.

Akira

No dejme tomu že je tu nějaká práce která nepočká...
Nerada bych zabíhala do detailů, ale bude to dost nebezpečné a není jisté že se vrátím
Takže kdyby to náhodou nevyšlo tak.... ale však to znáte...
A promin Maki, ale víš že to musím říct pokaždý to "Ma-chan" pamatuju si jak si to tehdy řekla...
Ale nebojte, jsem Uchiha, takže se přeci musím vrátit ne?
řekla jsem s fingovaným nádechem arogance
Chtěla jsem to trochu odlehčit...

Maki

Podívala jsem se na svojí jedinou kamarádku. Nechtěla jsem ji ztratit, za ty tři roky mi byla hodně blízká. Věděla o mě víc než zbytek vesnice dohromady. Chybělo by mi snad i její Ma-chan, ale viděla jsem, že nestojí o to, abych do toho dál rýpala. Tak se tedy opatruj, Aki-chan a občas napiš co kluci, řekla jsme hraným veselým hlasem. A kdybys něco potřebovala stačí říct. Řekla jsem, i když ona to nejspíše věděla. A koukej nezamordovat posledního Uchihu.

Akira

Neboj se já budu v pořádku neboj se Maki
A neboj se o mě hlavně, víš že se o sebe dokážu postarat
Ty na sebe dávej pozor a neboj, určitě napíšu co kluci
řekla jsem a vesele se usmála

Yoko Hyuuga

Teprve nedávno jsem se vrátila z prodlouženého výcviku. Po té dlouhé době jsem chtěla vidět, jak moc se změnil tým 11. Využila jsem toho, co jsem o Toshirovi věděla a to bylo, že buď bude na nějaké střeše nebo bude trénovat. Vydala jsem se tedy nejdříve na některé louky, kde by mohl být. Konohu můžu kdyžtak prozkoumat později. První louka nic, druhá taky nic, až na třetí pokus jsem ho našla. Jak jsem si myslela, trénuje. Pousměji se a chvílil ho pozoruji z jedné větve vysokého stromu. Wow, velmi se změnil. Málem jsem ho nepoznala.

Maki

Hej, já se zas tak nebojím. Jseš přece Uchiha, né? Přesvědčovala jsem trochu i sama sebe. Jen řekneš mi jednu věc. Jak moc je ta práce tajná? Je tajná i pro hokageho? Poslední větu jsem zašeptala, tak aby ji slyšela jen Akira. Měla jsem z toho špatný pocit. Nebyla jsem si jistá jestli mi na to Akira odpoví, ale věřila jsem, že by mi nelhala.

Akira

Víceméně...
Popravdě bych byla ráda kdybys šla se mnou ale asi by to nešlo...
Ale je to pro dobrou věc, věř mi usmála jsem se na ní
Ale já bych měla vyrazit pomalu
Takže se měj hezky Maki řekla jsem a vydala se k bráně

Ren

Nazdáárek! Vykřikl Ren na svého žáka, Toshira. V ruce nesl misku s ramenem.. V druhé ruce měl další.

Raizen
Flákal jsem se po Konoze.
Neměl jsem náladu.
Ale pak jsem si něco uvědomil.
Proč nepomoct dalším. Ti pak možná najdou můj tým....
Procházel jsem kolem Ichiraku. Akira kamsi šla a já uviděl Maki a Izashiho.
Zdravím... nechcete si zatrénovat? Nebo něco naučit?

Maki

Počkej, rozběhla jsem se za ní. O co jde? Nikomu to nevyžvatláním ani se tě nebudu pokoušet zastavit i kdyby si šla proti vesnici. Vychrlila jsem na ni. Nic mě ve vesnici nedrželo. Měla jsem chuť jít prostě s ní, ale chtěla jsem vědět o co jde. Klidně mohla beze slova odejít, ale doufala jsem, že mi aspoň naznačí co se děje.

Toshiro

Zrovna jsem pracoval na svém novém jutsu a o Yoko jsem neměl tušení, ale když zvolal Ren tak jsem se lekl až mi jedna kost vyjela z ramene a udělala díru do zelené košile, ale zase jsme ji nechal zajed a usmál se na senseie. "Dobrej den, doufám, že ten druhý ramen je pro mě." Začal jsem se smát a pohodil bílym copem.

Akira

Tobě lhát nebudu Maki...
Víš chci udělat něco pro vesnici, něco co by ale hokage asi neschválil...
Ale je to něco co musím udělat sama... ale zůstanu v kontaktu, eboj se...
usmála jsem se
Drž se...
řekla jsem a pokračovala dál

Maki

Chápu. Když musíš, tak musíš. Ale kdebys cokoliv potřebovala, tak mě kontaktuj a já půjdu za tebou. Stejnak mě tu nic nedrží. Usmála jsme se taky. Sice tu byl klan, ale poslední dobou jsme se příliš odcizili a mimo to o klanu Sawada a mým postavení v něm nikdo nevěděl. Možná jen Akira, už něco zjistila....

Izashi

Akosi sa Maki a Akira zarozprávali...
Tak sa maj, Aki-chan... Použil som zdrobneninu a rozlúčil sa s Akirou. Ani som ju moc nepoznal a do misie by som sa starať nemal.
Raizen sa tiež pýtal, či nechce niečo naučiť. Každý deň sa techniky nerozdávajú zadarmo... okamžite by som išiel, ale chcel som ešte pokecať so svojim senseiom a dať mu priestor.

Ihira

Ach, áno, ty si ešte mladý... nezúfaj, v živote sa ešte stretneš s veľa čudákmi, ktorí ti spôsobia problémy... usmial som sa a premýšľal, koľko toho povedať Izashimu.
Ty si tam vtedy bol... pred troma rokmi, ako uniesli... Ikitu, a Yoshira, a ostatných. Tá žena... to je ten problém. Suzuki. A vlastne aj niektorí členovia tej organizácie... Iden... jeden čas som bol jej členom... zašepkal som.
To som asi nemal povedať... nevie to ešte nikto... sakra.

Izashi

Zobral som senseia pekne za ruku... mimo davu...
Celkom ma to zaujímalo a ostatných nemuselo...
Suzuki...? A čo ten Maszata na misií, ten patrí tiež do Idenu? Bol vaším partnerom v tíme, pravda? Opýtal som sa senseia. O Maszatovi nám toto povedal sensei po jednej misií.
O čo im ide? Tomu Idenu... a vôbec, prečo je tá Suzuki problém...? Vypytoval som sa. Mala pekné meno, aj keď asi problémové.