Kirigakure no Sato

Zkončil další z umornychtreninkových běhu...
15 mil po okolí vesnice...
Přes hory a doly, propasti a řeky...
Nudné a ubíjející, ale extrémně dobré na fyzičku...
Tyhle běhy byli každý týden
Mizukage udělal spousty nových tréninkových režimů, které dostávali jeho ninjy do formy
Učastnil se jich každý genin a chuunin...

Yamato Gaka

Doběhl jsem do cíle zničený,ale né psychicky. Když to takhle půjde každý den má výdrž při taijutsu boji se neskutečně zvýší.Stojí to za to.Zamyslel jsem se a poté se šel převléct z těch zpocených věcí na trénink do mích klasických šatů...

Tadeyoshi Hamano

Ležel jsem na zemi, těžce oddechujíc. Tak takhle nás v konoze nemořili... začínám přemýšlet o tom, kde to mám radši.
Už je to pár týdnů co jsem přišel do vesnice skryté v mlze. Aniž bych to tušil, podvědomě jsem si tuto vodou nasáklou vesnici ihned zamiloval, především proto jak bylo zdejší vlhké ovzduší příjemné. Dokonce i vesnice se mi architekturou líbila. Byla jiná než konoha, ale také svým způsobem impozantní. Takže jediná věc, která mi nebyla po chuti... byl trénink.
Úmorný, drsný a tvrdý... což se ovšem podepsalo již za tak krátkou dobu na mých schopnostech. Celkově jsem zesílil a mírně zrychlil, přičemž jsem stále zdokonaloval již tak skvělé ovládání chakry. Bohužel jsem ještě neměl příležitost naučit se nějaká jutsu. Již jsem měl téměř jistotu mé podstaty. Ovšem to mi v cvičení nepomůže, když nevím jak.
Po chvilce jsem se vydýchal a když jsem slyšel že máme rozchod vydal jsem se směrem k našemu domovu. Co čert nechtěl z toho úmorného tréninku se mi na oblečení objevila spousta trhlin.
Musím si sehnat něco jiného. pomyslel jsem si hrajíc si s čelenkou Kiri ovázanou kolem krku.

Shiroike Ryuuko

Upadla jsme do trávy. I když jsem byla zvyklá, tak jsem byla vyřízená. To del nebylo dobrý. Jsem moc pomalá a moc vyčerpaná. Takhle se nedožiju ani maturity svojí střečky... Po chvíli válení v trávě, jsem se vydala domů obléct se do něčeho čistého. Chtěla jsem se ještě jít podívat na toho nového. byla jsem docela zvědavá, jestli vypadá jako my.... Sice v učebnici psali, že mimo Kiru žijí lidi, ale moc jsem tomu nevěřila. Učebnice zeměpisu a dějepisu se za posledních pár let rapidně změnili...

Mizukage měl zvláštní smysl pro ironii
Před 3my dny rozpustil všechny teamy...
Udělal to čas od času aby je lépe zesynchronizoval
Bylo to učinné ale dost neosoobní...
Přesto vojenská síla Kirigakure stoupala každým dnem,...
Spoustě lidem to nebylo po chuti, ale nedalo se nic dělat
Valná většina lidí ale schvalovala přísný polovojenský řežim který v Kirigakure fungoval...
K večeru se měl oběvit novej seznam teamu...

Yamato Gaka->Tadeyoshi Hamano

Když jsem si rychle dal čisté oblečení vyšel jsem zase ven a šel si tam po ulici,Najednou do mě narazil nějaký mladik.Proč nesleduje cestu hold jeho chyba.Rukojetí jednoho z mečů jsem ho udeřil do břicha.Nehraj si jsi ninja nepřítel může zaútočit kdykoli a nečekaně.

Tadeyoshi Hamano

Domů jsem dorazil poměrně brzy. Rodiče seděli u stolu, živě diskutovali a smáli se. Nedivím se. Obchod prosperoval. Hned jak se přistěhovali, dostal otec několik zakázek z vesnic v okolí Mlžné a dokonce jednu menší práci přímo v Mlžné. Takže jsme se za tu krátkou dobu měli dobře, s vyhlídkami, jaké jsme doposud neměli.
Pozdravil jsem a najedl se, přičemž jsem otci vyprávěl o našem úmorném tréninku, ale nepostěžoval jsem si, ba naopak. Cítil jsem se skvěle. Po jídle jsem si rychle vyběhl do pokoje, kde jsem si vzal nějaké peníze z mých pečlivě šetřených úspor a s příslibem brzkého návratu se vydal do centra vesnice.
Jak jsem šel, zavřané oči mající, přemítal jsem nad vším. Tak... v nejbližší době bychom měli být rozděleni do týmů... jak složité... povzdechl si.
Po chvíli chůze jsem došel k malému, ale seriózně vypadajícímu obchodu s oblečením a dokonce ninja vybavením!. Což bych se ovšem v Kirinogakure neměl divit, přecijen si na armádě vesnice hodně zakládá.
S tónem zvonku jsem vešel dovnitř a pozdravil, přičemž mi bylo odpovězeno mírně rozčerovaně... ale bylo, což je hlavní. Pomalu jsem procházel mezi regály a koukal se po věcech. Přičemž jsem za chvíli měl vybráno celkem slušnou kupu nových věcí.
Mezi nimi byly samozřejmě kunaie, shurikeny, nějaké výbušné lístky a další výbava...
Co se týče oblečení. Vybral jsem si nové černé, úzké tříčtvrťáky, které jsem na jedné noze obvázal pruhem bílé látky, jak to shinobi nosívají. K ní jsem umístil pouzdro na výbavu. Na nohou jsem měl černé ninja boty. Pro horní část mé postavy jsem si vybral černé triko, které mělo na levém rukávu kovové destičky pro obranu slabší ruky. Po drobných úpravách mého zevnějšku jsem si řekl, že jako ninja budu vzhledově dostatečně budit respekt a vydal jsem se k pokladně, kde jsem zaplatil.
Vyšel jsem ven s novou výbavou a o pár finančních prostředků lehčí. Naneštěstí jsem nedával dostatečný pozor na cestu, jelikož jsem se zahleděl do jedné z výloh a tak se stalo to, že jsem vrazil do nějakého člověka. Chtěl jsem se omluvit, jenže mi v tom do břicha přiletěla rukojeť katany.
Co to jako má znamenat? ptal se sám sebe v duchu. Poté jsem vstal.
Viděl jsi snad nějakou činost podobnou hraní? řekl jsem rádoby nezaujatým hlasem. Já tu nejsem ten, který si leští ego na ostatních kolemjdoucích.
Momentálně mi byla případná hodnost úplně jedno. Ninjové v téhle vesnici byli strašní!
Doufám, že nedopadnu tak jako oni a zachovám si kousek zdravého rozumu. pomyslel si a přes drobnou bolest břicha minul cizince a vydal se směrem domů.

Shiroike Ryuuko


Doma ještě nikdo nebyl. Využila jsem této vzácné příležitosti a v klidu se najedla. Pořádně umyla a oblíkla si čité šaty. Podívala jsem se na sebe spokojeně do zrcadla. Bílé šaty ke kolenům na ramínka dali vyniknou mé postavě. Široká sukně umožňovala aspoň nejnutnější bojové chvaty. Na nohy jsem si vzala pohodlné boty a šla se projít po historické části Kiri.

Yamato Gaka

Chlapec asi neví jak to tady chodí.Ten si moc dlouho nepřežije.Nikdy jsem ho,ale ve vesnici neviděl.Zajímalo by mě co je zač.Potom jsem se na něj zadíval zabijáckým pohledem.Už jsem pomalu začal vytahovat meče.Ne dnes ne.Dám mu šanci sice myslím,že ho zabije hned ten další do koho narazí.Potom jsem sundal ruce z mečů a pokračoval dál v cestě jako by se nic nestalo.Dnes je to rozdělování nových týmů.Doufám že Mizukage nebude zase slučovat chuninské a geninské týmy.Potom jsem zamířil na tržiště koupit si něco k snědku,protože jsem měl celkem hlad.Musím se jít ještě naostřit čepele na náramcích.Zamyslel jsem se když jsem procházel tržištěm.

Tadeyosho Hamano

Ninja se vydal na dochod, tak jsem si oddechnul Aspoň že tak, bylo to o fous... někteří tu jsou divní.... Pokýval hlavou vydal se na cestu domů... Doufám že si dnes už vše odpustí...
Jak Otravné.. vyhodnotil jsem na závěr, dal si ruce za hlavu, zavřel oči a pomalu pochodoval domů.

Yamato Gaka

Na tržišti jsem si koupil dvě grilované chobotnice a sedl se na lavičku abych je v klinu snědl.Um tahle chutná dobře co je to na ní za koření???Je to vážně dobré.Když jsem dojedl stoupl jsem s a šel je podívat na vývěsku jestli už je známo rozdělení týmů.

Shiroike Ryuuko

Seděla jsem na na lavičce a náměstí a vychutnávala si atmosféru místa. S kým asi tak budu tentokrát? Doufám, že budou silný... Vzpoměla jsem si, jak to naposledy dopadlo, když jsem byla s chuninama. Tři týdny v neocni... No, možná né, zas tak silný... Asi bych je neměla tentokrát tolik dráždit... Pobaveně jsme se usmála při té vzpomínce. Tak schválně, kolik nás zbyde do dalšího rozdělovaní... Občas jsem se divila, kde se při takové úmrtnosti berou další shinobi...

Tadeyoshi Hamano

Po chvíli jsem došel k obytné čtvrti a zamířil k našemu domu.
V pokoji jsem si vybalil vše, co jsem si nakoupil a umístil na své správné místo. S hlasitým žuchnutím jsem se svalil na postel a zavřal oči...
V nejbližší době nás prý rozdělí do týmů... jsem zvědavý jestli ti ninjové budou stejní jako dnešní kluk, kterého jsem potkal. ušklíbl se... Doufám že ne.
Ách jo... tak patetické!

Yamato Gaka->Shiroike Ryuuko

Když jsem se šel podívat na nástěnku narazil sem na jednu holku kterou jsem dobře znal.Jak se jmenuje???To je ta rýpavá.Jo Shiroike. Zdarec Shiroike doufám že s tebou budu zase v týmu minule jsme si to užily???Posměvačně jsem se ušklíbl.

Shiroike Ryuuko

Zdarec, odpověděla jsem. My byli v týmu? Nějka si to nevzpomínám. řekla jsem sladkým hlasem. Jak se jen jmenuje... Senpai, kdo jste? Zeptala jsem se ještě sladčím hlasem.

Spoiler:

Yamato Gaka->Shiroike Ryuuko

Už je to chvíli,ale ne zas tak dávno jsem Yamoto Gaka.Lehce jsem se usmál,ale potom jsem opět nahodil vážný výraz.

Shiroike Ryuuko

Opravdu si nevzpomíná, řekla jsem stále sldkým hlasem. Co vy tady, senpai, zeptala jsem se blbě vzhledem k tomu, že jsem byli před nástěnkou. Ať už to vyvěsí...

Yamato Gaka->Shiroike Ryuuko

Ukázal jsem na nástěnku a nechal ji ať si zapřemýšlí.Potom jsem se otočil a jedním skokem vyskočil na střechu vedlejší budovy.

Shiroike Ryuuko

Dívala jsem se, jak senpi odchází. Když mi zmizel z dohledu, tak jsem se šla podívat na nástěnku. Mizukage nás rád stresuje a napíná... Zakručelo mi v břiše. Otočila jsme se vydala se na tržiště. Zašla jsme kes stánku s onogiri a pár si jich koupila. Výborný... Jen tak jsem se procházela po vesnici a vychutnávala si svačinu.

Tadeyoshi Hamano

Vyjímečně mě nic nedělání v posteli nudilo. Měl jsem chuť něco dělat a nejlepšívěc na zabití času byl zcela jistě trénink...
Vyškrábal jsem se na nohy, vzal výbavu, uvázal čelenku kolem krku a spletl vlasy tak, aby mi v při tréninku nepřekážely, tedy množstvím malých gumiček vytvořil z pramenů říčky, které se různě spojovali a zase rozpojovali, aby na lopatkách končili jak několik od sebe oddělených konečků.
Rozběhl jsem se po shodech dolů a řekl rodičům, že jdu trénovat. Vyběhl jsem ze dveří a mířil si to k nedalekému parku.

K vývěsce doběhl nějakej ninja a vyvěšil několik papírů...
Teamu bylo vytvořeno hodně....
Bylo tam 15 expedičních teamů
5 teamu obranných
10 záložních....
A další...

Team 23 - záložní
Kapitán: Yamata Gaka
Členové: Ryuuko Shiroike, Toshi Hamano

Seznam pokračoval dál...

Shiroike Ryuuko

Už jsem dojedla i poslední kouli. Už by tam konečně něco mohlo být... Otočila jsem se a vrátila se k nástěnce. Měla jsem radost, když jsem už zdálky vydělala nějaký papíry. Konečně...
Podívala jsem se blíž. Senpai je velitel... Podívala jsem se důkladněji na složení týmu. Toshi Hamano... Kdo to jen může být? Začala jsem být trochu zvědavá.

Tadeyoshi Hamano

Můj trénink spočíval v tom, že jsem se snažil co nejrychleji a z jediného místa strefit kunaie do každého vyhlídnutého cíle, z nichž dva byli za překážku... už jsem se k nim v přesnosti pomalu, ale jistě přibližoval.
Po několik okamžicích jsem klesl k zemi, mírně oddechujíc s pomyšlením, že by to pro dnešek stačilo.
Á! dneska se mám dozvědět mé rozdělení do týmu. Vstal jsem a vydal se na místo, kde bych se to měl dozvědět.
Za chvíli jsem přišel k vývěsní tabuly, kde se kolem motal hlouček ninjů.

Shiroike Ryuuko

Než jsem si nástěnku porozhlídla, tak už u ní začala být pěkná mačkanice. Potáhla jsem se ven a sedla si na lavičku po blíž, kde jsem vyhlížela nově příchozí. Ukaž se, Toshi Hamano... Všimla jsem si chlapce, které jsem ještě neviděla. Toshi Hamano? Důkladně jsem si ho prohlídla. Měl pět prstů, vlasy a ani jinak nevypadal divně. Z toho jsem usoudila, že to není ten přivandrovalec z nějaký díry na mapě. Chtěla jsem ho vidět. Jak asi může vypadat?

Tadeyoshi Hamano

Podíval jsem se na tabulku.

Team 23 - záložní
Kapitán: Yamata Gaka
Členové: Ryuuko Shiroike, Toshi Hamano

Dvoučlený tým? to je zvláštní... ještě k tomu záložní! jsem zvědav jak se staneme chuniny. pomyslel jsem si a otočil se k odchodu. Koutkem oka jsem postřehl dívku asi mého věku s černými vlasy, která seděla na lavičce a pozorovala mě.
Podezřívavost je všude.... jak problematické! pomyslel a šel dál.