Kusogakure no Sato

Gojou

Tak teda poďme postavil som sa otočil, a podal Sachiko ruku aby som jej pomohol vstať a tiež ako dôkaz že keby niečo som tu vždy, no tak teda poďme, ale ponáhlať sa nemusíme pousmial som sa

Yoko Hyuuga


Přišla jsem do ubytovny se zamyšleným pohledem. K přemýšlení toho bylo dost, třeba to, že už dnes bude první zkouška. Postavila jsem se do hloučku lidí se znakem naší vesnice, a jen tak pozorovala okolí, jako tělo bez ducha.

Mitoshi
Pěkný den pozdravil jsem ji
Spolu s mými přáteli jsme přišli z Konohy a nevíme kde se máme ubytovat. Poradila by jste mi prosím?

Sachiko

Prijala som Goujouovu ruku a pohodlne som mohla vstať. To nie.. Mne sa tam cpať nechce. Usmiala som sa. Hiroko vyrazila tiež s nami. išli sme pomalým krokom. Hmm.. čo teraz robí asi Kuja. Snaď už je na izbe a nie ešte niekde v zadu. Po týchto myšlienkách, som začala spomínať na naše rozhovory po ceste.

Yoshiro

Nudil jsem se.. Pozoroval jsem skupinku nějakých kluků z Oblačné. Všechny tu sejmu.. Vyhraju zkoušky a ani se nezapotím.. Hehe.. Chlubil se kamarádům.. Na čele mi vyskočila žilka.. Ehm.. Vyskočil jsem na lavičku.. Byl jsem teď vidět asi nejvíc. Nazdárek všichni.. Jen bych vám chtěl říct, že je mi moc líto, že jste chodili tak zbytečně, když prohrajete.. Hlavně teda Oblačná.. To je vždycky jenom plná huba keců a nic z toho. Chtěl bych vám říct, že Konoha má pořádný eso v rukávu.. Měli by jste se třást.. Poslední z dávno vymřelého klanu, který byl považovaný za jeden z nejsilnějších... Zahleděl jsem se na ně vražedně. Někteří polkli na sucho , když mě viděli.. Já natáhl ruku.. Kaguya Toshiro.. Všichni se na Toshira podívali se strachem v očích.. Přejte si, aby jste ho nepotkali v souboji.. Bojoval jsem s ním.. A prohrál jsem.. Chvíli jsem se odmlčel.. Jeden kluk se na mě podíval. No a co, žes prohrál?! Usmál jsem se.. Pravda.. Jsem ninja stejně jako ty.. Ale třeba budeš mít tu smůlu au utkáš se s ním... A on není jediná chlouba naší vesnice.. Všichni, co jsme tu, jsme nejelitnější geníni.. Pravděpodobně mě teď zabije celá výprava z Konohy.. No.. Třeba jsem jim zvedl trošku sebevědomí. Pomyslel jsem si.. Hodně lidí se teď na Toshira bálo podívat.. V podstatě netušili, kdo byli klan Kaguya.. Ale když jsem o tom tak mluvil, tak asi něco strašného.


Ženská

Pokoje 75 a 76... Řekla jenom a ani se nedívala do svého deníku.

Kuja

Pozoroval som Yoshirov veľký prejav...
Hm... áno, všetci z Konohy sú možno elita... okrem mňa... pomyslel som si trpko.
Ty sa nikdy nezmeníš, čo? povedal som potichu Yoshirovi... na tvári sa mi objavilo niečo ako poúsmev...
Ženská nám konečne povedala, kde sme ubytovaní, tak som teda išiel s ostatnými do izieb...

Akira

Lehla jsem si na postel v pokoji...
Vyřešila jsem to rychle a ted jsem si lehla
Nechtěla jsem na sebe moc upozornovat před první zkouškou...
Přeci jen jsem nechtěla aby si někdo otestoval co je pravdy na tom, že Uchihové jsou skvělý...

Toshiro

Ježiš už zase machruje. Pak jsem však uslyšel své jméno a nečekaně jsem sebou cuknul. Co, co, co to dělá? On, on si fakt myslí, že jsem silný? Eh. Nevěděl jsem co si mám myslet a proto jsem jen mrknul na Yoshira. "Jo! Konoha přišla připravená jako nikdy jindy! Je pro vás zbytečné vůbec se snažit." Zasmál jsem se a na tváři měl hned zase vážnou tvář. Přece jen je fakt v pohodě.

Ikita

Nad Yoshirovým prejavom som sa len mierne pousmiala a podišla ku Kujovi.
Tak podme.. potiahla som ho za rukáv, akoby sa predtým nič nestalo.
Už som si zvykla na časté nezhody, tak prečo to neustále riešiť...

Sachiko

Pozorovala som toho Uchihu. Hmm... Kaguya? Toho nepoznám ale myslím že by nebolo zlé ho spoznať. Ale keď Uchiha povie že je niekto lepší od neho, tak na tom niečo bude. Len som mierne kývla hlavou a pousmiala sa.

Mitoshi
Vzal jsem ze země menší šutr a jedním krásným hodem jsem trefil Yoshira přímo do čela.
Jen taková symbolická rána.
Děkuji řekl jsem ji
Yoshiro jdeme.... vlastné všichni jdeme....
Poćkat.... 2 pokoje?!

Kuja

I-Ikita...
Na tvári sa mo objavil úsmev... skutočný, úprimný úsmev...
Išiel som za ňou, konečne so šťastnejším výrazom na tvári.

Gojou

Z počutia som sa dozvedel že už máme ísť tak som sa vybral do davu naších genínov pričom som omylom narazil do Toshira...oooh, prepač .. povedal som sa išiel ďalej

Ikita

Stále som ho ťahala smerom dovnútra, a hľadala izby.
Ktoré to boli? Počkať............ dve? zdesila som sa.

Kuja

Ake dve... DVE?! Čo sme sardinky, či čo??!?! vyhúkol som v totálnom prekvapení.

Sachiko

Ešte som tam len tak chvílku stála a potom sme sa s Hiroko vybrali do tej ubytovne. Nemala som ani poňatia kam ísť, tak som vyhliadala niekoho, koho poznám a išla by som za ním. Videla som len Kuja ako ho Ikita vlečie. Eh.. Myslím že on toho má na práci dosť.. Uchechtla som sa a vydali sme sa za nosom.

Maki

Dva pokoje?!? Ať žije pohodlí a soukromí, řekla jsem ironicky. Neuměla jsem si představit, jak budem spát všechny holky pohromadě.

Gojou

Hmmm..čo napísať...ehm..vlastne povedať na toto ?! pozrel som sa do hora zamyslene.... že radšej by sme spali na streche asi, tak!

Ikita

Došla som medzi všetkých genínov, tak aby ma počuli.
Ja spím s Kujom, takže bude viac miesta pre ostatných... vyhlásila som nahlas, dúfajúc že sa Kuja nebude hanbiť.

Kuja

Zrejme to ani nemyslela tak, ako to vyznelo, ale vyrazila mi dych... Ešteže som mal kapucu, takže mi nebolo moc vidno do tváre...
Váhavo som čakal na reakcie ostatných...
I keď... nebol to taký zlý nápad... byť znova pri nej... cítiť ju pri sebe... už to bolo tak dlho...

Toshiro

Usmál jsem se na Goju. "V pohodě." Pak jsem se také rozešel k pokojům a na Oblačné ninji jsem ze srandy koukal přísnym pohledem.

Sachiko

Uchechtla som sa. Veď každý tým má svoju izbu či? Pekne ma tá správa zaskočila. No pekne, to sa máme pučiť niekde v jednej izbe či čo? Myslím že už beriem všetko moc optimisticky. Uchechtla som sa a radšej nemyslela na to kde budeme spať.

Gojou

Došiel som k Sachiko a začal jej hovoriť vysvetlovacím tónom, dóbre teda ty si berieš vaňu a ja záchod!, keďže táto tématika bola dosť vtipná

Sachiko

Pozrela som na Goujoua "O.O. A to sa už do izby nezmestíme? Povedala som takým čudným tónom hlasu. Vo vani? No zbohom Hiroko, kam sme sa to dostali? Tak dobre teda. Usmiala som sa. Nepokazím si deň takou kravinou. Nejako to prežijeme, že Hiroko? Pozrela osm na ňu a pohladila ju.

Gojou

No budete musieť, tak viete mi japonci šetríme miesto