Volné téma v Kirigakure no Sato

Kazuya

Úžastná chvíľka na takéto otázky... Nemá o mňa absolútny záujem, vidí len Toshiho...
Od zlosti som zaťal zuby... Z úst mi vyšiel pramienok krvi... Zrejme to vyzeralo dosť stašidelne, ešte po takej otázke...
Krv som prehltol...
Nie... nerobím... povedal som Ryuuko tichým, ale dôrazným hlasom...

Shiroike Ryuuko

Dlouze jsem se podívala na Kazuyu. Krev? Že by odpověď na mojí první otázku? Mám v nemocnici brnění, tak se tam před odchodem ještě stavíme. Znala jsem ho krátce ale dost dobře, abych věděla, že by nikdy dobrovolně nešel do nemocnice a vypadl opravdu hrozně.

Kazuya

Fajn fajn fajn... len si zoberem pár vecí na tú misiu... počkajte tu... alebo poďte dnu... jak chcete, bude to pár minút... povedal som trocha otráveným hlasom.
Ďalšia blbá misia... tak sa mi tam nechce!! Hmm!!
Vośiel som dovnútra, dvere som nechal otvorené, keby chceli vojsť...
Otvoril som jednu skriňu, z nej vypadla kopa haraburdia a ja som sa v ňom začal hrabať a hľadať vybavenie...
Ryuuko si mohla všimnúť, že sa pohybujem dosť neisto, akoby som mal bolesti...
Celkovo bol môj byt neuprataný, všade boli samé obaly od čokolád, v telke pustený horror... a k tomu ešte kaluže krvi, ktorú som vykašľal...

Shiroike Ryuuko

Vešla jsem dovnitř. Jeho byt vypadl hůř než má laboratoř a to bylo, co říct. Koukám, že si na pořádek moc nepotrpíš. Rejpla si trochu. Pohled mi zůstane na kaluži krve. Tak to už je hodně špatný. Hejbni kostrou, ať nás tu nenajde mizukage-sama. Vyštěkla jsem na Kazuyu. Musíme si pospíšit... Sotva stojí na nohou... Došla jsem k pohovce a odházela jsem z ní všechen nepořádek a sedla jsme si. Jo a jinak tě máme pozdravovat do majitele krámku s čokoládou a ať se rychle uzdravíš, nebo něco v tom smyslu. prej aby to šlo rychleji ti posílá čokoládu, ale tu má Tadeyoshi. O důvodu, proč jí má, Tadeyoshi jsem se už radši nezmiňovala.

Kazuya

Jó, jó, kľud kľud... idem idem... povedal som jej otrávene.
Sakra... je mi dosť blbo aj bez jej panovačnosti...
Dokonca ani zmienka o čokoláde so mnou nehla...
O pár minút tom bol zbalený na misiu...
Fajn... poďme... povedal som. Tú čokoládu by si mi tiež mohol dať... povedal som smerom na Tadeyoshiho... A vyšiel som z dverí smerom von... Fakt som vyzeral, akoby som ledva chodil...

Shiroike Ryuuko

Vyšla jsem za Kazuyou a vydala se směre k k nemocnici. Tak uř jen brnění a senapie a jsem připravený na misi, přemýšlela jsme na hlas. Po cestě do nemocnice jsem přemýšlela, jak Kazuyu donutím nechtat se ošetřit. Můžu zkusit, že je to rozkaz od mizukage-sami.... ale na to on z vysoka kašle....no nic, vymyslím to, až tam budem.

Kazuya

Celý čas som bol ticho... pár krát som zakašľal a vyšla krv... ale ja som si ju len utrel do oblečenia, akoby sa nič nedialo...
Napokon sme došli k nemocnici.

Shiroike Ryuuko

Jdu pro brnění. A ty, ukázala jsem na Kazuyu, už jsi se byl nechat prohlídnout od doby, co jsme dorazili? Na nic lepšího jsme nepřišla, tak jsem to zkusila přímo. Pak ještě musím domů pro jedy, připsala jsme položku na pomyslný seznam.

Kazuya

Hm... ne, načo? odpovedal som ľahostajným tónom a zasmial som sa.
Mne je fáájn... tak ber brnenie, a poďme. povedal som s úškrnom na tvári.

Shiroike Ryuuko

Kvůli těm broučkům se všichni musíme nechat vyšetřit. Vysvětlovala jsem. Co kde by nám provedl ještě něco. Dodala jsem rychle, když jsem si uvědomila, že Kazuya je imunní. No prostě a jednoduše, nemůžem se odsud hnout, než ti řeknou, že můžeš jít. Zakončila jsme svůj proslov a sedla jsem si na židli v čekárně, hned vedle mého brnění.

Kazuya

Pche... ja som proti tomu imnúnny, a keby mi niečo bolo, tak to viem... Nezdržujme a poďme... povedal som a zamieril som k východu...
Náhle som sa však rozkašľal... Bolo to ešte horšie ako predtým... Padol som na kolená a z úst mi tiekli priam potoky krvi... Mal som hrozné bolesti v hrudi...

Shiroike Ryuuko

No potěš koště! Vběhla jsme do ordinace. Na chodbě někdo umírá! Zakřičela jsem, tak že to musel slyšet i mizukage. Potřebuje doktora. Dořekla jsem už normálním hlasem.

Doktoři se seběhli celkem rychle...
Okamžitě začali pomáhat...
Mizukage se mezitím vydal zabít toho imbecila, co nedokázal vyslat svůj team na misi...

Kazuya

Snažil som sa protestovať, no kašeľ mi to tak trochu dosť znemožňoval...
Pff... toto je trapne...

Shiroike Ryuuko

Tiše jsem sledovala práci doktorů. Kazuya žije, odškrtla jsem si jeho přežití z pomyslného seznamu úkolů. Co je asi účelem té mise? Bylo mi jasné, že to bude něco nekalého, ale netušila jsem co, Podívala jsem se na Toshiho (za předpokladu, že šel s námi). Zvládne to?

Tadeyoshi Hamano

Šel jsem s nimi. Celou tu věc jsem komentoval pouze v myšlenkách, jelikož Ryuuko vše řekla.
Po němém dotazu Ryuuko, kdy se dala na její tváři vyčíst otázka jsem přikývl na znamení, že všechno bude dobré.

Shiroike Ryuuko

Toshi mi odpověděl na otázku dřív, než jsem ji vyřkla. Znatelně se mi ulevilo, i když jsem mu stále úplně nevěřila. Až tady budem hotovy, půjdem napřed pro věci nebo pro senpaie? Zeptala jsem se kluků.

Kazuya

Mňa tam momentálne znásilňovali (teda operovali) doktori, čiže som bol trocha mimo...
Avśak v mysli som preklínal všetko okolo seba...
Jak sa tie nuly vôbec opovažujú na mňa siahať? Toto je strápnenie najvyššieho stupňa!!

Do místnosti vrazil rozzuřený Mizukage...
Ty !!! ukázal na Ryuuku...
Jsi nový kapitán teamu 23...
VY 3 SE OKAMŽITĚ VYPRAVÍTE DO KONOHAGKURE NO SATO !!!
SPOJÍTE SE S HOKAGEM A POŽÁDÁTE HO O POMOC PŘI HLEDÁNÍ MÉHO SYNA A NEVRÁTÍTE SE ZPĚT DOKUD HO NENAJDETE !!! řekl
Během jeho proslovu se nikdo neodvážil ani dýchat...
Stejně rychle jako přišel zase zmizel...

Shiroike Ryuuko

J-j-já? Vykoktala jsem ze sebe. Ale Kazuya-senpai má větší hodnost, zařvala jsem, i když už nebyla šance, aby to Mizukage slyšel. Asi ještě víc než obyvatelé okolního světa jsem nesnášela zodpovědnost. Vždy jsem se nějak vyvlíkla, ale teď už nebyla příležitost.
P-p-po-počkat, zakoktala jsem, diplomatická mise? JÁ MÁM BÝT KAPITÁN? JÁ MÁM VÉST VYJEDNÁVÁNÍ?!? Začali mi nabíhat žilky a měla jsem chuť najít Yamata-senpaie a vymlátit z něj duši.

Kazuya

To ošetrovanie bolo snáď ešte horšie ako keby ma neošetrili... Cítil som sa ako po 10-násobnom znásilnení...
Vyšiel som z operačky... a privítal ma Mizukageho rev...
Ryuuko potom chytila nervy...
Ehh... Ja som tu. povedal som potichu.
Takto sa tu chovaju k zraneným?

Shiroike Ryuuko

Ještě jsme rozdýchala šok. Kazuya je jonin. Tadeyoshi je z konohy. TAK PROČ ***** JÁ? Poslední větu jsem vykřikla aniž bych si to uvědomila. Ruce se mi třásli vzteky. Mizukage se opravdu rozhodl na našem týmu smlsnou. Teď bych byla radši, kde by nás rovnou zabil. Nevěděla jsme co je horší, jestli být kapitálka nebo vyjednávat s Konohou, ale jednoznačně bylo nejhorší být kapitánka týmu vyjednávajícího s Konohou.
Kopla jsem vzteky do brnění, že odlítlo přes půl místnosti a robilo se o stěnu. Když jsme vychladla, tak mě začla příšerně bolet noha. Začala jsem skákat po jedné noze a spoustě nadávat. Senpai, já tě zabiju, zařvala jsem.
Ty už si hotovej, podivila jsem se, když jsem se zklidnila. Přišla jsem blíž ke Kazuyovi. Jak si na tom? Můžeš jít? Štěkla jsme.

Kazuya

Ja som bol celý čas úplne v poriadku... A... mimochodom...
Videl som, ako je Ryuuko na nervy z toho, že dostala velenie tímu.
Celý náš tým je v tom spolu. Neboj sa... nenecháme ťa v tom. Pomôžeme ti, ako sa len bude dať. povedal som a na moje tvári sa objavilo niečo ako... milý úsmev.
Fakt som to vtedy myslel úprimne...

Shiroike Ryuuko

Tak to mi fakt pomůže. Řekla jsem úsečně. Leda že by sis vzal velení. Už jsem vypadala klidně, ale nebyla jsem klidná ani torchu. Co budu dělat? Já nechi za nikoho mít zodpovědnost. Podívala jsme se na Kazuyu. Držel se na nohách, to mi stačilo. Ty, ukázala jsem na Kazuju, dej mi nějakou čokoláduOtočila jsme se na Toshiho Ty si jdi pro věci.

Kazuya

Jej reakcia sa mi vôbec nepáčila...
Dosť ma naštvalo, že sa snažím byť milý... a mám z toho houby...
Ach... tu máš! vtisol som jej do ruky čokoládu a odišiel som od nej čo najďalej...
Bol som dosť naštvaný...
Stejne som velitelov nikdy nepočúval...