From Yesterday

Tadeyoshi Hamano

Při pochodu vesnicí se mi vracily vzpomínky. Leč někde konoha vypadala jinak, někde byly vidět známky boje a jinde zase jako by se zastavil čas. Procházel jsem s něco přes půl hodiny, než jsem před očima spatřil lavičku, na které seděli Ryuuko a Kazuya.

Yoshiro

Raizena jsem si nevšiml.. Podíval jsem se na svou ruku..Měl jsem jí obvázanou.. Vzpomněl jsem si jen na to, jak jsem se s Akirou srazil s mým Chidori a její Vakuovou technikou...

Ryuuko

Na chvíli jsem spustila zrak z oblohy. Koukejme, kdo to přišel. Ušklíbla jsem a vyskočila na nohy. Víš, co jsem říkala na začátku? Že se nedostanete do smrtelně nebezpečných situací! Zasyčela jsme úplně stejně, jak při poslední náštěvě nemocnice.

Tadeyoshi Hamano

Podivil se nad tónem Ryuuko.
Taky tě rád vidím! odseknul jsem sarkasticky... A můžu za to že mě přizabili?! ne! takovéhle uvítání jsem tedy nečekal.
Náhle mi zakručelo v žaludku a v hlavě se mi začala rýsovat myšlenka na zdejší ramenbar.

Kazuya

Ostal som sedieť...
Odvrátil som pohľad...
S Toshim sme sa od toho incidentu nevideli...
Nejak som nevedel, čo mám povedať...

Ryuuko

Jsi hladový. Podívala jsem se na Kazuyu. Zvu vás na ty místní, slavný nudle. Vydala jsem se směrem ramenbar a nečekala na odpověď.

Kazuya

Vstal som a išiel za Ryuuko...
S Toshim som konverzáciu nenaväzoval...
Teda som bol dosť zamĺkly...

Raizen
Nic mi neřekneš? zeptal jsem se konečně

Tadeyoshi Hamano

Ichiraku... Ichiraku... Ichiraku.. hypnotizoval jsem se v mysli, rámen mi dlouho chyběl.
V mysli mi však kynula ještě jedna myšlenka týkající se Ryuuko... Možná jsem to předtím přehnal... neměl jsem tak vylétnout...
Naše cesta probíhala potichu, než se před námi objevil stánek.

Ryuuko

Došla jsem ke stánku a sedla. Čekala jsem, až dojdou i ostatní. Co si dáte? Zeptala jsem se jich.

Kazuya

To isté, čo ty... odpovedal som jej a sadol som si vedľa nej.
Nepozrel som však na ňu, ani na Toshiho.

Ryuuko

Já si nedám nic. Vy si dejte, co chcete a já to zaplatím. Řekla jsem a pohledněji se uvelebila.

Kazuya

Tak potom ani mne nič... povedal som.
Načo by som ju mal zbytočne oberať o peniaze... mám predsa čokoládu...

Yoshiro

Cuknul jsem hlavou směrem k oknu..Sensei..? Chvíli jsem se na něj díval jako na zjevení.. Pak jsem sklopil hlavu... Gomennasai... Řekl jsem smutně.. Asi vám nemusím vysvětlovat, co jsem ty 3 roky dělal, co?..

Raizen
Trénoval? Toť vše? Sám? Odešel jsi bez jediného slova? To je každopádne jedno. Jednoho člena týmu mám. Ještě dva...
A mimochodem ukázal jsem prstem na katanu ležící na stolku moc pěkný meč

Yoshiro

Pousmál jsem se.. Jo.. Díky.. Dalo mi práci sehnat ho.. Podíval jsem se na něj.. Chci najít Ikitu a Kuju... Řekl jsem odhodlaně.

Raizen
To já taky kývnul jsem
Řekl bych, že se začne něco dít až po volbě Hokageho. Hodláš zůstat natrvalo?

Yoshiro

Jo... Řekl jsem docela nejistě... Vy se mě nebudete ptát na to, proč mě našli v takovým stavu v jakým tu teď jsem?

Raizen
Není to moje práce. Ale řekneš mi to?
Jisté podezření by bylo.... pomyslel jsem si

Yoshiro

Akira..Moje vlastní sestra...Věřil byste tomu, že mě naklonovala? . Ve tváři se mi zase objevil ten výraz typu 'je-mi-to-jedno-hlavně-když-tu-mrchu-zabiju' ...Začala zkoumat nějaký blbosti od toho slavnýho Orochimara.. Už to není moje sestra.Je to zločinec....Bojovali jsme spolu.. Nevím jestli to přežila nebo ne...Ale pokud jo...Musí být eliminována.. A jakožto její bratr si vyhrazuju právo na to, abych to vykonal osobně..

Raizen
A...Akira? zeptal jsem se zaraženě
Naklonovala?! Ale jak?
Eliminována... to se ti řekne... a právo? Nejde ti o něco jiného? zeptal jsem se ho

Toshiro

Neměl jsem páru, kde bych senseie našel a už vůbec jsem nevěděl kde je Iruka. Všechno se dělo moc rychle, defakto jsem byl uplně mimo veškeré dění. Ať už jsem se snažil navázat konverzaci s Yoshirem nebo se snažil něco zjistit. Asi mě prostě všichni ignorovali. Měl jsem stejný výraz na tváři jako před třemi lety, kdy jsem neměl žádné přátele. Moje největší láska mě přizabila a já ji ještě ani neřekl jak ji mám rád a chce zase zmizet kvůli pomstě. Můj starý přítel Uchiha se vrátí a ignoruje mě. A nikdo mě nebere jako silného ninju. Jakoby se za ty tři roky nic nezměnilo. Pomyslel jsem si a dal pěstí do zdi a z kloubů mi vyjely malé bodáky z kostí, ale zase jsem je zastrčil a sedl si na lavičku.

Isawa

Pod. postavil som sa svižne a na dvere do Ikitinej izby použil špeciálnu pečať. Teraz sa tam nemohol nikto dostať.
Vykročil som chodbou.
Ešte navštívim Yoshira, a poviem mu že Ikita je mŕtva, ale pracuje sa na tom, aby tak akosi ožila. povedal som a zabočil do inej chodby.
Neviem či chceš počkať... mykol som plecami pred dverami Yoshirovej izby.
Opatrne som vošiel. Bol tam už Yoshirov, Ikitin a Kujov bývalý sensei, a taktiež Yoshiro.
Dobrý deň...

Kyoya

Něco ti řeknu Yoshiro...
Nemusíš jí eliminovat... bez pomoci zemře do 4 hodin...
A ty toho budeš litovat do konce života...
řekl jsem když jsem vešel do místnosti...
Neptal jsem se o povolení vztoupit... byl jsem lékař koneckonců...

Silver/Kuja

Yoshira??
To som tak trocha nečakal...
Isawa otvoril dvere do izby, v ktorej boli Yoshiro a Raizen...
Rozhodol som sa ostať pred dverami...
Bol som zamaskovaný ako Silver, čiže by ma nemali spoznať... ale aj tak som nemal chuť sa s nimi teraz stretnúť.