Cesta poutníka (hra pro Kya)

Kyo Kuroseishin

Kouknu na něj.Chm...jako bych něco takového potřeboval!Otočím se ke dveřím.Sakra..tenhle chlápek mě učit??Jestli je tak dobrej jak vypadá, tak by ze mě mohlo být něco dobrého.Pomyslel jsem si ale něco uvnitř mě mi furt říkalo abych odmítl odešel a pokusil seho zabít na záchodě.A co to vlastně bylo??Svědomí???Vnitřní hlas???Nebo spíše jakýsi kodex který mi nastavili mí exmistři?Roky jsem žil v tom,že přátelé a láska neexistují.Soucit není dovolen a selhání se neodpouští.Splň co ti bylo nařízeno i kdybys při tom měl povraždit celé vesnice i kdybs přitom měl sám padnout.Ve srovnání s potřebami vesnice je tvůj život malicherný...říkali mi.

Nevzdávej se takhle brzo... Řekl muž a vstal z křesla. Pokud teď odejdeš, ztratíš šanci na lepší život.
Mluvil tak, jako by viděl do budoucnosti a Kyovy duše.

Kyo Kuroseishin

Lepší život.Pomyslím si.Co myslíte tím..lepší život??Kouknu na něj...na tváři jde vidět že se mi dostal trochu do duše.Myslíte takový život kde nebudu muset vraždit abych přežil??Existuje vůbec taková utopie.

Muž se usmál. Ano.. Přesně takový život.. Život muže, o kterého lidé stojí a potřebují ho... Chvíli mlčel, protože asi přemýšlel nad tím, co mu vlastně řekne. Tahle vesnice... Je okupovaná. Nedaleko odtud mají tábor ninjové... Už dlouho... Jsou to ninjové, kteří se vzdali svých vesnic a živí se tím, že kradou a zabíjejí ostatní.. Tomu asi rozumíš.. A já sám tuhle vesnici neochráním.

Muž se pousmál. Už jen to, že vůbec váháš nad tím, zda mi pomůžeš je krok k lepšímu ne? Kdyby jsi nebyl dobrý člověk, beze slova bys zmizel..

Kyo Kuroseishin

Moudrá slova.Pak tedy...Sundám meč a už to vypadá že chci bojovat či co, ale pak jen meč zabodnu do dřevěné podlahy, z níž odletí několik třísek.Pak přejdu k posteli a natáhnu se na ní.po chvíli usnu.

Chlápka očividně trochu nakrklo to, že mu Kyo do podlahy zabodl meč.. Ale zakroutil hlavou a šel do vedlejšího pokoje, kde bylo něco jako.. Obývací pokoj bez nábytku.. Sedl si na zem a pokračoval ve čtení knihy.