Po souboji...

Ikita

Pobavene som vzhliadla na Kuju, ale nepovedala nič.
Pomôž mi ho odniesť do nemocnice... do Kuso... sám tam nedojde.
Zobrala som chlapca v bezvedomí pod pazuchu, a čakala, kým Kuja urobí to isté...
... potreboval rýchlu lekársku pomoc.

Kuja

Iba som prikývol, a podoprel chalana pod druhú pazuchu a spoločne s Ikitou sme ho niesli do nemocnice...

Ikita

Napokon sme ho dostali do nemocnice, po pár minútách trmácania sa Kuso... ľudia na nás nechápavo iba pozerali.
Prebrali ho na intenzívke, a ja som spokojne vyšla z nemocnice.
Dúfam, že bude v poriadku. povedala som s úsmevom, a chytila Kuju za ruku.
Chcela by som nájsť Yoshira... nevieš kde by mohol byť?

Kuja

Spokojne som si vydýchol, keď sme tam toho chalana konečne dostali...
Vyšli sme z nemocnice... Ikita ma chytila za ruku a ja ju tiež...
Druhým pohybom som si zatial dal dole svoju zvyčajnú kapucu... Ikita ma mohla konečne po dlhom čase vidieť a vďaka Suzukinmu liečeniu som vyzeral dobre...
Netuším... možno jeho zápas ešte ani neskončil... odpovedal som na jej otázku. Ale ja osobne by som si niečo dobré zajedol, ty nie? opýtal som sa jej s úsmevom.

Toshiro

Kdo jsem, když furt jen brečim? Čim se mohu stát, když jen furt naříkám? Můžu se snad stát Hokage? Přemýšlel jsem při dopadu kapek na mé tělo a dál nehybně seděl. Jsem snad z klanu Kaguya, z klanu, který před lety vymřel a já jediný zůstal! Už to znamená, že mám udělat spoustu velkých věcí! Zvedl jsem hlavu a v temnotě stínu stromu a mraků na obloze začaly mé modré oči zářit nadějí a já se pomalu zvedl a stoupl si a dal ruce do pečetě a zavřel oči. Nedokázal jsem se ubránit té vakuuové technice té holky, musim zesílit a né furt jen fňukat! Zařval jsem na sebe v mysli a tiše řekl "Hone no Hifu" Ucítil jsem skládání destiček pod moji kůži, ale poznal sjem, že jsou slabé. Potřebuju lepší a tvrdší, aby udržely více než jen kunaie! Začal jsem je mnohem zlepšovat.

Ikita

Myslela som že Kuja je zjazvený, a má dokaličenú tvár. Mal ju však hladku a nezranenú.
Eh... ako to? Žeby som sa mýlila?
Nechápavo som naňho ešte pár sekúnd pozerala, ale potom odpovedala:
Podme... do toho rámenu, kde sme boli pri príchode do Kuso. usmiala som sa a chytila ho za ruku

Kuja

Stisol som jej ruku a usmial sa na ňu.
Dobre Ikitka n.n povedal som a dal som jej pusu na líčko
Vyrazili sme.

Yoshiro

Měl jsem na zádech svoje věci a stál u brány Kusagakure..
Přemýšlel jsem jestli odejít .. Nebo zůstat.

Mitoshi
Po chvíli náhodné chůze po Kuso jsem spočinul po boku Yoshira
Někam namířeno?

Yoshiro

Podíval jsem se na něj.. Ve tváři jsem měl dost zvláštní výraz.. Nerozhodný.. Já.. Vydechl jsem.. Zatnul jsem pěst na pravé ruce.. Jsem slabý...Tady...Teda.. V Konoze.. Než se něco naučím.. Potrvá to měsíce.. Potřebuju najít někoho, kdo mě naučí vše, co potřebuju... Abych mohl najít tátu a nakopat ho za to, že odešel.. Řekl jsem popravdě.

Mitoshi
Vesnice tě příliš omezuje že?
A postupně se k ní cítíš svázán že? zeptal jsem se ho

Yoshiro

Jo.. Kývnul jsem.. Ale .. Mám tu přátele.. Nemůžu .. Je .. Vydechnul jsem.. Musím odejít.. Kdybych se měl jít loučit. Nedokázal bych to.. Musím to udělat dřív než se vrátíme do Konohy.. Nemůžu se podívat mámě do očí a pak zmizet.. A ani Akiře.. Mám je obě moc rád.. Už teď mi to rve srdce..

Mitoshi
Začal jsem si odvazovat z krku obvaz.
Nevěděl jsem jestli Yoshiro o pečeti ví. Vlastné ví... uvědomil jsem si po chvíli. Byl u toho když se objevily první příznaky
Z obvazu vznikla úzká rulička a Yoshiro tu pečeť mohl vidět obehnanou druhou.
Já potřebuji přemýšlet... ale né ve vesnici... a né den.... dlouho a s co nejméně lidmi

Yoshiro

Dal jsem se do cesty.. Tak pojď.. Vydal jsem se na cestu, která znamenala jediné.. Sbohem svému domovu.. Rodině.. Přátelům... Všemu, co jsem měl rád.. Ale bylo to potřebné..

Ikita

Kuja si myslel že ideme na rámen. Skutočnosť však bola celkom iná.
Za ruku som ho viedla cez celú Kuso a Kuja si mohol všimnúť, že sme oblúkom prešli stánok z rámenom.
Mierili sme k jednému z východov.
Kuja... začala som so sklonenou hlavou.
... mňa v Konohe už nič nedrží... ja... musím ísť... za sestrou... a bola by som rada, keby si išiel so mnou.
Ale nemusíš ked nechceš... čaká ťa druhá skúška ešte... dodala som.

Kuja

Išla úplne inakade... začalo vo mne horieť podozrenie, ale nepovedal som nič...
Napokon sme došli k bráne a ona mi potvrdila moje obavy...
Ach... čo tam po druhej skúške, aj tak by som sa tam nedostal, keby si sa nezvdala... tak... proste poďme. povedal som a mierne som sa na ňu usmial.
V srdci mi však rásli obavy... áno, bál som sa toho... ale veď... nemôžem nič stratiť... alebo áno? Pomyslel som na Sachiko, Gojoua a Yoshira... ale... oni sa budú mať fajn aj bezo mňa...

Ikita

Čo? Tak... ľahko privolil?
Myslel to vážne, naozaj chcel so mnou odísť.
Čakala som pri najmenšom hádku, alebo aspoň dlhé presviedčanie, alebo to nepríjemné lúčenie...
... ale on...
Usmiala som sa a objala ho.
Dakujem... veľa to pre mňa znamená... nemám nikoho okrem teba... povedala som radostne a pobozkala ho.

Kuja

Však máš Suzuki, či?
Avšak vtedy ma pobozkala a ja som si len užíval ten bozk...
Možno mi prestalo záležať na pár veciach, na ktorých mi záležať malo... ale bolo mi to jedno...

Toshiro

Soustředil jsem se tak, že několik destiček mi probodlo místa, kde mám lopatky a vytvořily jakési malé ostny a v tu chvíli mě napadlo udělat kostěná křídla, ale raději jsem destičky vrátil do těla a začal jsem je zpevňovat na takovou úroveň, že by to nejspíše dokázalo odrazit D nebo C techniku.

Raizen-sensei
Už chvíli jsem hledal Ihiru.
Ihira-san? Mám podezření že Yoshiro-kun a Mitoshi-kun opustili Kuso...

Ihira

Kým som sedel na jednej z tribún, došiel ku mne Raizen.
Yoshiro a Mitoshi? O Yoshirovi neviem, ale Mitoshi vyhral zápas, prečo by odchádzal? A vôbec... kam?

Ihira

Zasmial som sa.
To nie je možné... bol si s nimi po ich súbojoch? Nemohli len tak zdrhnúť. Ale asi by sme mali ísť do Kuso... skúšky sa aj tak onedlho končia, aj ked moji žiaci ešte bojujú.... ideme do Kuso? spýtal som sa neisto.

Raizen
Ber to trochu vážně, zmizel mi celý tým.... řekl jsem vážně a otočil se směrem k odchodu do Vesnice

Ihira

Dobre, dobre, to je v pohode... idem ti pomôcť ich nájsť. Aj mne predsa zmizol jeden. povedal som a rozbehol sa za ním.
Dúfam, že Yoshiro nenahuckal Mitoshiho na nejakú blbosť...