Rising

Uběhl jeden den.. Yoshiro se konečně setkal se Sasukem..Bylo to celkem dojemné.
Padla noc a všichni šli spát.. Kde všichni = Yoshiro.

Akira zůstala se šéfem a Sasukem v místnosti, kde většinou Akatsuki probírají taktiku.

Šéf

Dobře.. Akiro... Ty i tvůj bratr jste seznámení s plánem. Ale neslyšel jsem tvůj souhlas. Je jen na tobě, jestli se k nám přidáš nebo ne.
Pokud ne, pochopím to. Ale bude mě to mrzet, jsi silná a byla by jsi skvělou posilou. Řekl šéf a poškrábal se ve vlasech.

Akira

Musím se vrátit do svého ukrytu...
Někdo tam na mě čeká... Nemůžu ho tam nechat...
Člověk nesmí opouštět lidi na kterých mu záleží...
řekla jsem a poškrábala se kunaiem v uchu...
Nemohla jsem Rya nechat samotného...
Nemohla...

Po tom, co Akira řekla, že člověk nemá opouštět lidi, na kterých mu záleží, Sasuke sklopil hlavu.
Šéf přikývl. Tak ho přiveď sem.. Je tu bezpečno a můžeme ti tu vybavit laboratoř tím nejmodernějším vybavením. Seženeme vše, co budeš potřebovat. Tvůj výzkum by se nám určitě hodil.

Akira

Nejsem si jistá, zda chci svůj výzkum svěřit právě Akatsuki...
Nic proti ale pokud jste tak kladní, proč jste přejali image největších šmejdů co kdy chodili po zemi?
řekla jsem narovinu...
Nebyla jsem si jistá, zda by Ryo měl zasvětit svůj život právě týhle organizaci...
Měl vlastní vůly, chtěla jem aby se rozhodl sám...

Šéf

Protože se taková pověst hodí..Nechceme, aby nám tu kroužili lidé a už vůbec ninjové..
Zhluboka vydechl.. Nemusíš nám věřit.. Ale zkus nám dát šanci.. Řekl.. Prostě potřeboval Akiru.. Je to jeden z posledních vlastníků Sharinganu..

Akira

Fajn.... tak mi řekněte jednu věc...
Co tu sakra dělá Sasuke? zeptala jsem se
Možná by mi na to odpověděl rád sám...
proč opustil vesnici, rodinu, přítele... opět...
zeptala jsem se...
Předstírala jsem klid...
Ale byla jsem zuřivá
Naštvaná na nšj...
Opovrhovala jsem jím za to, že nás opustil...

Sasuke

Abych vás ochránil.. Řekl jenom, zvedl se a odešel z místnosti.
Šéf sklopil hlavu.. Po Sasukem jde boss Idenu.. Dodal jenom.
Kdyby zůstal v Konoze, ohrozil by ji. Stejně tak vás..Věděl, že sílu na tohle neměl ani sám Hokage Uzumaki Naruto... Kdyby někomu řekl, že kvůli tomu odejde.. Nepustili by jej. Radši by bojovali..Ale byla by to zkáza Konohy..

Akira

Já doufám, že nečekáš, že ti odpustíme nebo tak něco
Odešel jsi z našeho života dávno a i když jsem ráda, že jsi naživu tak nečekej, že ti padnu kolem krku a začnu brečet...
Poslání dopisu by tě nezabilo...
řekla jsem a bez dalšách slov odešla od stolu
Jakmile za mnou zabouchli dveře tak jsem se rozběhla do pokoje
Měla jsem chut brečet... dlouho....

Yoshiro

Probral jsem se.. Konečně znovu fit..Odzívl jsem si a vyskočil z postele. Bylo to tu fajn. Našel jsem si moc hezkej pokoj. Otevřel jsem dveře. Venku poletovaly lístky Sakury a vál příjemný větřík. Bylo tu krásně. Jako v pohádce.
Cítil jsem se šťastný..Ale něco mi tu chybělo.. Někdo.. Máma a Yoko.. Dvě osoby, co jsou teď daleko ode mě a záleží mi na nich.. Ve tváři se mi objevil rozvážný výraz.

Akira

Vpadla jsem do svého pokoje
Padla na postel a brečela do polštáře...
Jak malá holka...
Konečně jsem viděla tátu ale neokázala jsem mu odpustit
Byl pro mě cizí člověk i když jsem to nechtěla...
Věděla jsem, že už nikdy nebudeme rodina jako když jsme byli malí...

Yoshiro

Postavil jsem se k dřevěnému, zvláštně upravenému, plotu, který byl na kraji propasti. Byl to nádherný výhled. Viděl jsem na zasněžené vrcholky nedalekých hor. Byli jsme celkem vysoko. Vlasy mi vlály pod náporem větru.
Podíval jsem se na obvázanou ruku a přemýšlel. Strašně špatně jsem tu ruku cítil. Něco muselo být špatně. Tohle je špatný... Mám dost blbej pocit, že to ničí moji nervovou soustavu.. Zatnul jsem ruku v pěst.. Pokud to budu dál používat.. Tak.. V přemýšlení mě přerušil hlas.. Je tady hezky co? Byl to mladý muž v plášti Akatsuki.. Vypadal docela.. Cool. Jo..To je.. Odpověděl jsem mu.. Já jsem Cload.. Řekl chlápek.. Těší mě.. Já jsem Uchiha Yoshiro. Představil jsem se mu taky..

Akira

Když jsem se vzpamatoala nasadila jsem cool výraz...
Napsala jsem dopis pro Rya ve kterém stálo všechno....
Poslal jsem mu ho po Mye...
Pak jsem se vrátila za šéfem...
Měla jsem otázku na tu ženu co zabila Hinatu...
Zajímalo mě, proč jejích "kladná" organizace chtěla její smrt..

Šéf seděl pořád ve stejné místnosti a promýšlel plán..Hlavně ten tréninkový.
Zjíšťoval, co všechno bude potřebovat, aby z Yoshira a popříápadě Akiry mohl udělat, co nejsilnější bojovníky. Taky tak nějak počítal s tím, že Yoshiro i Akira si budou chtít přivést někoho, kdo tu bude s nimi.

Ryo

Len tak som si ležal v posteli...
Kde toľko Akira-chan je...
Čo ak sa jej niečo stalo...?
Čo ak... ma len.. opustila...
Bol som dosť smutný... dosť.
Ale zrazu sa pri mne zjavila...
Myau????!! O.O zvolal som, keď som uvidel Myu, ako sa pri mne zjavila... skoro som dostal infakrt...

Akira

Vykopla jsem dveře do místnosti
Když si chcete hrát na kladnou organizaci, proč jeden z vašich lidí zabil Hyuugu Hinatu?
Chci slyšet prvdu, žádné výmluvy... řekla jsem ostře...
Byla jsem rozlobená, i na sebe že mi to došlo až ted...
Ta ženská co zabila tetu byla od Akatsuki... to jsem věděla...

Šéf

Cože? Zeptal se nechápavě.. Hyuuga Hinata? Manželka Hokageho? Pokračoval.
Neměl o ničem ani páru ..

Akira

Na ruce se mi začala tvořit vááážně velká vakuovka...
Dost velký aby pohltila vše v místnosti
Zeptám se ještě jednou a naposledy...
Proč žena v plášti Akatsuki zabila Hinatu Hyuugu...
řekla jsem ještě jednou
Neměla jsem ráda, že dělá blbýho...

Mya předala Ryovi vzkaz
Beze slov... neměla ho ráda...

Ryo

Mya mi dala nejaký list, ešte ma na rozlúčku poriadne klovla a zmizla...
Hmm... dik. povedal som s nadvihnutým obočím.
Otvoril som list a prečítal som ho...
Akira-chan je v poriadku!!!! A neopustila ma!!! tešil som sa. Ostatné kecy o nejakej Akatsuki ma netrápili, iba som si pozrel lokáciu, kam mám ísť. Bolo to ďaleko... fakt ďaleko.
Ehm... a... to mám ísť ako peśo??!! vykríkol som.
Odpoveďou mi bolo ticho. Otrávene som si povzdychol. Skvelé...

Šéf

Akiro... Nech toho.. Nikdo od nás, Hinatu nezabil.. Říkám pravdu.. Na svou vlastní čest..
Vše říkal upřímně.. Taky nelhal..

Yoshiro

To jako fakt? Umíš přenášet cokoliv pomocí těch tvých mraků? Zeptal jsem se.. Jop.. Cokoliv..Kamkoliv. Je to dost podobný teleportaci..Já tomu ale radši říkám..Přenášení. S Cloadem jsme seděli na střeše jednoho domu a klábosili.. No.. A nemohl bys mě přenést do Konohy a za 15 minut se pro mě vrátit? Zeptal jsem se se psíma očima.. Cload se pousmál a složil pečeť.. Já zmizel v mraku, který se zničehonic objevil..

Akira

Nevěřila jsem mu ani slovo...
Musel o tom vědět.... dělá blbýho a já mu na to skočila....
Rozeběhla jsem se s vakuovkou přimo proti němu
Chtěla jsem ho slisovat.... na malé kousky...
Zabil Hinatu a teď se snaží využít mě.... a díky mě i Yoshira....

Najednou se Akira prostě zastavila.. Vakuovka zmizela.

Akira stála ve zvláštním světě.. Všude bylo rudo ..
Akiro.. Věř mi.. Nikomu jsem neublížil.. A ani nikdo z mých lidí.. Konohu i ostatní velké vesnice se snažíme chránit.. Nevím, jak ti to dokázat.. Ale jsem čestný muž a nelžu..

Pak Akira znovu stála v místnosti, ve které chtěla šéfa "slisovat" ..

Akira

Zuřivost mě nepřešla...
Žádné hloupé genjutsu mě teď nemohlo zastavit...
Rozeběhla jsem se na něj znova
Tentokrát připravena mu prostě zarazit ruku do obličeje...
Neměla jsem důvod mu věřit...
Daleko pravděpodobnější mi přišlo, že mi lže...

Šéf

AKIRO!! Vykřikl lehce naštvaně a srazil její pěst stranou. Byl připravený odrazit i další útoky..

Ryo

So zbalenými vecami som vyrazil sám na dlhú, nebezpečnú a otravnú cestu...
Pravdepodobne umriem počas cesty...
A moje telo zožerú kojoty...
Krásna smrť...

Akira

Byla jsem naštvaná...
Mimo smysl... prostě jsem ho chtěla sundat
Druhou rukou jsem mu zautočila opět na obličej
bezduše jsem z něj chtěla vymlátit duši
Zničit ho, vymazat jeho existenci...